Ohlédnutí za havlíčkobrodským obchvatem – statek U Prchalů

V průběhu loňského roku jsme Vás postupně informovali o novinkách z výzkumu při stavbě jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu. Kromě unikátního nálezu středověkého rudního mlýna a výzkumu druhoválečného pracovního tábora Štrauchovna se nám podařilo zachytit část barokního statku, který se nacházel v místě dočasné komunikace na Novotnův Dvůr.
V literatuře věnované dějinám Německého a později Havlíčkova Brodu se můžeme setkat se zmínkami o četných dvorech, statcích i samotách, které se v blízkosti města nacházely či stále nacházejí . Prozatím se zdá, že tato neobvyklá sídelní konstelace je na našem území značně neobvyklá a svými kořeny sahá až do poloviny 13. století. Jedná se o několik desítek dvorů, které se nachází v okruhu 4-6km okolo historického jádra Brodu. Postupem času se tyto statky seskupily do dvou obcí – Pohledští a Okrouhličtí Dvořáci, byly vybaveny vlastní rychtou a v některých obdobích dokonce spadaly pod jinou vrchnost, než samotný Brod. K tématu Dvořáků podrobněji viz Kysilka, K. – Pavlíček, J. 2006 9-32; Rous, P. 2010 20-39; 2011 162-168; 2013 54-115.

Mezi Dvořáky patřil též nevelký, paralelně uspořádaný dvůr U Prchalů nacházející se pod Strážným vrchem. Usedlost možná převzala jméno staršího původu a nejspíš neměla dlouhý život. Dle původních předpokladů byl založen v průběhu 17. století a zanikl požárem někdy kolem r. 1860 (informaci poskytl Jan Tajovský). Před zahájením výzkumu nebyly na poli na jeho místě patrné terénní nerovnosti, ani zvýšená koncentrace nálezů. Za příhodných podmínek se však půdorys dvora zviditelňoval prostřednictvím porostových příznaků (Rous, P. 2013, 100; Knápek, A. 2018, 9).
Stavba obchvatu zasáhla jižní polovinu usedlosti. Podařilo se nám zdokumentovat větší část základů obytné budovy, polozahloubený sklep, příkop okolo zahrady (odpovídá situaci na mapě stabilního katastru) a část dvora. Archeologický výzkum prokázal dvě novověké stavební fáze statku a pravděpodobně také jednu starší, snad vrcholně středověkou, která se bohužel dochovala jen v podobě silně narušených základových výkopů. Hospodářské zázemí dvora se bohužel zachytit nepodařilo.
Předpokládáme, že po požáru usedlosti byly veškeré zbytky zástavby razantním způsobem odstraněny a parcela přeměněna na zemědělskou půdu. Nepodařilo se zachytit dokonce ani zbytky podlahových úrovní uvnitř obytné budovy a základový věnec se dochoval v podobě jedné vrstvy kamenů.

Z hlediska nálezů je třeba jmenovat soubor novověkých skleněných výrobků – modře tónované lahve, fragment broušené číšky, zlomky ručně malované skleněné nádoby, stejně jako množství novověké keramiky a kamnových kachlů, které nesly stopy poškození žárem. Do období těsně před zánikem statku spadá půltolar Františka Josefa I. z r. 1853, nalezený detektorovou prospekcí v ploše statku.
Výzkumem jsme získali cenné informace, které poslouží jako podklad pro další bádání v problematice brodských dvořáků.

Knápek, A. 2018: Havlíčkův Brod, I/38 obchvat jižní, předstihový průzkum trasy obchvatu. Nálezová zpráva č. 2018/2, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod.
Kysilka, K. – Pavlíček, J. 2006: Nástin dějin obce Okrouhličtí Dvořáci se zaměřením na hospodářský a demografický vývoj obce, Havlíčkobrodsko 20, 9–32.
Rous, P. 2010: Dvory v okolí Havlíčkova Brodu a možnosti jejich zkoumání, Havlíčkobrodsko 24, 20-39.
Rous, P. 2011: Středověké a raně novověké dvory v okolí Havlíčkova Brodu, Havlíčkobrodsko 25, 162-168.
Rous, P. 2013: Soupis dvorů a jiných vybraných samot v okolí Havlíčkova Brodu, Havlíčkobrodsko 27, 54-115.