Velikonoční vajíčka
Vejce k Velikonocům patří a jejich barvení také. Jenže jsem o tom skoro nic nevěděl a předpokládám, že vy také ne. Tak tedy:
Velikonoční význam vajíčka se k nám rozšířil z Římské říše. V předbiblických vyobrazeních světa spatřuje světlo světa obrovské vejce, které vyšlo z božských úst. A z tohoto vejce následně vyšel veškerý život na Zemi. Vejce vždy vyjadřovalo plodnost a hojnost. Z tohoto důvodu ho rolníci každé jaro zakopávali před prvním zoráním do půdy, aby jí přinesli úrodnost.
V tzv. dávných dobách se vejce kladla k zemřelým do hrobu jako symbol přechodu z pozemského života do světa mrtvých. Vejce přestavovalo duši, která se vyprostí z tvrdé skořápky lidského těla, a volně projde do nadpozemských sfér.
Tradice zdobení vajec jako součást jarních rituálů jsou totiž velmi starobylé. V Africe se našly zdobené, ryté pštrosí vejce staré asi 60.000 let. V pre-dynastickém období Egypta a raných kulturách Mezopotámie a Kréty, byla vejce spojena se smrtí a znovuzrozením. Zdobená pštrosí vejce, a reprodukce pštrosích vajec ve zlatě a stříbře, byly často umísťovány v hrobech starých Sumerů a Egypťanů před 5000 lety. Tyto kulturní, ale také obchodní, náboženské a politické vztahy mohly ovlivnit rané křesťanské a islámské kultury kolem Středozemního moře.
Křesťanský zvyk barvení velikonočního vajíčka, začal mezi prvními křesťany z Mezopotámie, kteří barvili vejce červenou barvou, ve vzpomínce na Kristovu krev, která byla prolitá za jeho ukřižování. Křesťanská církev oficiálně přijala vejce jako symbol vzkříšení Ježíše Krista. Kniha “Římský Rituál”, která byla zveřejněna v roce 1610, ale která má texty mnohem staršího data, obsahuje první zmínky o velikonočních tradicích a požehnání velikonočního jídla, jako jsou třeba vejce, beránek a chléb.
Profesor sociologie Kenneth Thompson popisuje rozšíření používání velikonočního vajíčka v celém křesťanském světě. Zjistil, že použití velikonočních vajec přišlo z Persie do Mezopotámie, odtud do Ruska a přes Sibiř do Evropy. Kde kromě červené barvy používali na barvení velikonočních vajec i barvy zelené a žluté.
Etnolog a filolog Jacob Grimm z 19.století tvrdil, že lidový zvyk velikonočního vajíčka mezi kontinentálními Germánskými národy může pocházet z jarní slavnosti Germánské bohyně “Ostara”, odtud pak pochází německé Ostern ‘Velikonoční’…
http://www.kavapo.cz/cs/novinka/velikonocni-vejce-jako-symbol-zivota-a-jeho-historie/
https://www.woodenphotoblocks.cz/2019/03/24/velikonocni-vejce-a-tradice-jeho-zdobeni/
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.