ArchaeoMontan Dippoldiswalde 18.-20. října 2012

Petr Hrubý

Po dvou letech se v malebném a nepřehnaně velkém městečku Dippoldiswalde na dohled hraničního hřebene Krušných hor sešli na několik dní příznivci dějin převážně středověkého hornictví. Převahu měly ale referáty archeologické, což ostatně plyne i z názvu konference. Ten je odvozen od stejnojmenného názvu přeshraničního projektu, zaměřeného na dokumentaci a poznání hornické minulosti Krušných hor. Partnery tohoto projektu, v jehož rámci se samotná konference konala, jsou Landesamt für Archäologie, Dresden, Sächsisches Oberbergamt Freiberg, Große Kreisstadt Dippoldiswalde, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Muzeum Karlovy Vary, Česká geologická služba a Ústav archeologické památkové péče Most. Konference navazuje v plném rozsahu na symposium Aufbruch unter Tage, které proběhlo na stejném místě v roce 2010 a z něhož vyšel roku 2011 nákladem LfA konferenční sborník stejného názvu. Ten mimochodem kolega Jan Kypta v jedné ze svých recensí a anotací označil za bilanční, což je nejspíš automatické a v archeologií módní, v tomto případě ale rozhodně nepřesné označení. Sborník samozřejmě představuje formou řady informačních příspěvků montánní archeologické výzkumy v Dippoldiswalde, ale z celkového počtu 27 příspěvků se jich 16 (více než polovina) lokality vůbec netýká a 7 příspěvků (víc než čtvrtina) se pak netýká ani Krušných hor či nynějšího Saska. To, o jakých montánních regionech či lokalitách informují, nebo jak si tyto regiony či lokality ve srovnání se saskou částí Krušných hor a s Dippoldiswalde co do stavu výzkumu a úrovně poznání stojí, popř. v čem se vývoj v těchto regionech liší, nebo v čem lze naopak vidět podobnost, se čtenář Kyptovy jednostranně zaměřené a povrchní recense sborníku, který má přitom charakter především montánně archeologický, nedozví. Každopádně nedávná konference ArchaeoMontan jasně ukázala, že montánní výzkum v Dippoldiswalde a v Krušných horách pokračuje a bude ještě nějaký ten rok pokračovat dál. O nějaké bilanci v roce 2010 (2011), tedy nemůže být zatím řeč.
Ve dvou dnech bylo na letošní konferenci připraveno celkem 29 příspěvků z mnoha historických hornických regionů Německa i dalších zemí (ČR, Francie, Itálie). Výrazný posun vpřed zaznamenala nezpochybnitelně česká část projektového týmu ArchaeoMontan, která představila první hmatatelné výsledky výzkumů a průzkumů v centrální hraniční části Krušných hor, především v lokalitě Kremsieger. Dále se (nejspíš následkem činorodé, až vpravdě misionářské činnosti kolegy Martina Straßburgera) začíná více a více hýbat montánní archeologie také např. v sousedním Bavorsku. Ani v Dippoldiswalde nebylo možné při poslechu většiny příspěvků přehlédnout trend, který je nejspíš obecným jevem současnosti. Dle mého názoru možná až příliš převažovaly presentace metod, metodických přístupů, detailních informací o přístrojovém a softwarovém vybavení při prospekcích, výzkumech a laboratorních analýzách, informace o metodách syntéz atp. To vše bylo doplněno výstupy v podobě nejrůznějších analýz a samozřejmě patřičně graficky a designově efektními modely reliéfů krajiny, důlních areálů či jednotlivých objektů. Poněkud jsem postrádal více skutečných odpovědí na primární historické otázky, které by znamenaly opravdový posun v našich znalostech o starém hornictví a hutnictví jako o minulé realitě, kterou zkoumáme.
Konference samotná měla mimořádně vysokou technickou a organizační úroveň. Kromě nepodceněného občerstvení, se to projevilo např. simultánním tlumočením příspěvků v jazycích čeština, němčina a angličtina, přičemž nutno podotknout, že nelehkou odbornou terminologii hornickou, geologickou a mineralogickou, tlumočníci zvládli výtečně. Pestrá a zajímavá exkurse pak nejprve zavedla účastníky do malebného prostředí údolí říčky Mulde (srovnatelné s Posázavím na Havlíčkobrodsku), kde všechny kolega Stephan Adlung seznámil se zpracovatelskými a hutnickými lokalitami ze středověku a novověku. Pro mnohé nevšedním zážitkem pak jistě bylo sfárání do školního dolu Reiche Zeche ve Freiberku s výkladem, opět od Stephana Adlunga. Organizátoři konference z LfA Dresden, zejména kolegyně Regina Smolnik a Christiane Hemker, zasluhují za toto zdařilé a po všech stránkách inspirativní setkání rozhodně velký dík.

Program konference Dippoldiswalde 2012...formát Pdf


webové odkazy
http://www.archaeologie.sachsen.de/3595.htm

Použitá literatura
Kypta Jan, 2012: Archeologické rozhledy 64, 382-383.
Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in SAchsen. Internationale Fachtagungpoldiswalde 9. bis 11. September 2010. Landesamt für Archäologie/Freistaat Sachsen, ISBN 978-3-910008-95-3

První jarní úroda

21. 03. 2024 – Lenka Sedláčková – zobrazit

Tak nám včera začalo jaro a první letošní úroda celých nádob na sebe nenechala dlouho čekat… Lokalita: Brno, ražba kanalizace na ulici Leitnerova, dvě odpadní jímky z období 14... První jarní úroda

21. 03. 2024Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou

21. 03. 2024Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s

21. 03. 2024Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě!

21. 03. 2024Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici

21. 03. 2024Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě

20. 10. 2023Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř