návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Dům hrnčíře Válka (Kunštát čp. 94)

středa  6. 2. 2019 – Václav Kolařík – skrýt článek

…tam, kde Vysočina nabírá dech a pole skládají slib chudoby… leží Kunštát, proslulý mimo jiné mnohasetletou hrnčířskou historií. A právě dům čp. 94 stojí, alespoň z pohledu psané historie, na jejím počátku. Roku 1599 koupil Matouš Karpíšek grunt po nebožtíkovi hrnčíři Válkovi …se vším příslušenstvím co ten grunt od starodávna za právo má. Nejstarší zpráva o hrnčíři v Kunštátě je také poslední zmínkou o vykonávání tohoto řemesla na čp. 94. Později se již na domě žádný zástupce hrnčířského řemesla nepřipomíná. Že měl hrnčíř Válek své bezejmenné předchůdce, se podařilo zjistit až na počátku loňského roku při záchranném archeologickém výzkumu.

Archeologický výzkum provádíme v souvislosti s přípravou celkové rekonstrukce objektu, ve kterém by měla péčí zapsaného spolku Řemesla v Kunštátě vzniknout moderní expozice, představující dlouhou tradici hrnčířství v Kunštátě a blízkém okolí. Úkolem výzkumu je především zjistit stav dochování archeologických terénů ohrožených budoucími stavebními úpravami a přispět k poznání staršího historického vývoje usedlosti a jejích předchůdců, které již nenalezneme v písemných a ikonografických pramenech a také není doloženo ve hmotě současného domu.

Vznik stávající usedlosti můžeme na základě dendrodat odebraných Tomášem Kynclem položit do přelomu 18. a 19. století. Výzkum odkryl pozůstatky původních dřevěných podlah souvisejících se stávajícím domem. Rozšíření jižní místnosti uličního traktu krátce po roce 1866 doložil nález odbouraného zdiva původní jižní stěny místnosti. Z archeologického výzkumu je patrné, že oba chlévy byly k stávající usedlosti přistavěny dodatečně a původně se na jejich místě rozkládal dvůr. Stávající stavba čp. 94 nahradila pravděpodobně dřevěnou roubenou usedlost, jejíž vícero fází doložil především nález hliněných podlah. Některé z nich ukazují na zánik spalitelných částí domu požárem. Nejmladší z těchto podlah byly pravděpodobně spolu s většinou obvodových stěn, respektive podezdívkami stěn a příček, odstraněny výstavbou stávajícího domu. Datovat tyto usedlosti můžeme široce do intervalu 16. až 18. století.

Zásadní zjištění jsme učinili pod východní stěnou střední místnosti uličního traktu domu. Byly zde odkryty pozůstatky západní části do geologického podloží zahloubené hrnčířské pece i s částí předpecní jámy. Větší, východní část pece se nacházela mimo půdorys dnešního domu a byla zničena při jeho výstavbě. Pod raně novověkými hliněnými podlahami se v obou zkoumaných místnostech uličního traktu podařilo také odkrýt několik menších objektů, jejichž přesnou funkci nemůžeme vzhledem k malému rozsahu sondáže přesně určit. Je zřejmé, že všechny neexistovaly současně, ale vznikaly a zanikaly postupně. Většina však zanikla v průběhu 15. století. Existence těchto výkopů se ne zcela slučuje s přítomností obytné části usedlosti v tomto prostoru a nutí nás uvažovat, zda se zde v tomto období vůbec řádná usedlost nacházela, případně jakou měla podobu. Naopak přítomnost některých nálezů v zásypech těchto objektů nás vede k domněnce, že se podařilo odkrýt prostor středověké hrnčířské dílny. Nacházely se zde větší i menší kusy zpracované a místy i s mletým grafitem smíchané hlíny. Rovněž se ve výplni objektů objevoval kusový i nadrcený grafit, který můžeme považovat za nepřímý doklad hrnčířské výroby. Na přítomnost lehčích dřevěných nebo dřevohliněných nadzemních staveb ukazují nálezy systému menších kůlových jam.

Z celkového kontextu archeologického výzkumu vyplývá, že se pod usedlostí čp. 94 podařilo okrýt pozůstatky hrnčířské dílny pracující v průběhu 15. století. Nálezy zpracované hrnčířské hlíny v planýrkách staveb 16. století dokládají pokračování řemesla i v průběhu raného novověku a ukazují, že hrnčíř Válek byl s velkou pravděpodobností na konci 16. století posledním z dlouhé řady zde působících hrnčířských mistrů.

Zatímco zpracovatelé archivní rešerše s povzdechem konstatovali, že „delší tradice hrnčířského provozu se zde nepotvrdila“ a „naopak se jeví, že první, na přelomu 16. a 17. století doložený majitel objektu hrnčíř Válek, byl ve svém řemesle výjimečný“, můžeme na základě informací získaných archeologickým výzkumem poopravit skepsi získanou při zpracování písemných pramenů konstatováním, že delší tradice hrnčířského provozu se zde pro období 15. a 16. století potvrdila a na přelomu 16. a 17. století doložený majitel objektu hrnčíř Válek, byl ve svém řemesle poslední.

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english