Ještě něco málo k Louckému klášteru ve Znojmě…

Minulý týden v pátek jsem napsal krátkou zprávičku o konferenci COL, která proběhla barokním konventem někdejšího Louckého kláštera. Sice jsem napsal, že o středověkém konventu něco napíšu až později, nicméně mi to nedalo. Nakonec jsem se rozhodl představit „Starou školu“, jak se dochovanému středověkému křídlu kláštera říká, dokud to mají všichni čtenáři v hlavě, nebo ještě v její blízkosti… Klášter je v posledních letech známý zejména díky detektivním seriálům Jiřího Stracha, které byly částečně natáčeny v románské kryptě pod kostelem. Památkáři a vůbec zájemci o historii však vědí, že kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava je jednou z nejvýznamnějších středověkých památek na Moravě.

Premonstrátský klášter založil roku 1190 český kníže Konrád II. Ota se svou manželkou. Ve středověku nabyl velkého bohatství a rozsáhlého pozemkového majetku, což bylo také jednou z příčin vyplenění areálu husity v listopadu roku 1425. Později konvent přežil obtížné období reformace v 16. století i třicetiletou válku. Zde také sestrojil svůj první bleskosvod člen konventu bratr Prokop Diviš. Po opětovném vzmachu v „době temna“ byl stejně jako většina velkých opatství zrušen Josefem II. v roce 1784. Pro naši památkovou péči to bylo určitým štěstím, neboť rozestavěný monumentální barokní konvent zůstal nedokončen a nedošlo tedy ke zbourání poslední části středověké kvadratury. Jelikož se nacházela těsně u kostela, byla od závěru 18. století využívána jako škola. Zatímco zbylá část areálu sloužila vojsku. Již téměř dvě desetiletí po odchodu vojáků a přesunu školy se stále hledá pro konvent nové využití. Aby bylo snadnější získávat peníze na jeho obnovu, byl celý komplex před dvěma lety prohlášen za Národní kulturní památku. Ovšem bez Staré školy, která vypadala oproti honosným barokním stavbám jako popelka. Nedávno byl tento objekt zvolen za sídlo „Centra obnovy historického dědictví“. To byl také podnět ke stavebně historickému průzkumu, který proběhl v loňském roce a na jehož počátku jsem ještě pracoval s kolegou Davidem Mertou. Ve velmi příjemné atmosféře vzájemného pochopení mezi architekty Radimem Musilem a Vratislavem Zíkou i námi průzkumníky se podařilo odkrýt řadu detailů, jejichž zachování se obvykle řeší až při jejich „neočekávaném“ odhalení za pochodu, v průběhu rekonstrukce. Výsledkem našeho zjištění bylo, že je zde dochováno celé středověké západní křídlo kvadratury bez ambitu. Obvodové stěny jsou z velké části románské, dokonce se nám podařilo odkrýt i jedno ze střílnových oken orientovaných k jihu. Pod přibližně třetinou objektu jsou dochovány gotické a renesanční sklepy a jeden z původně románských sloupů byl sekundárně použit při přestavbě kvadratury v 16. století. Jeho dřík byl patrně postaven ze dvou původních sloupků. Všechny odkryté středověké a renesanční prvky, včetně omítek, budou prezentovány veřejnosti v rámci plánovaného centra. Osobně se na výsledek těším a za dva roky zvu všechny k návštěvě.