Zelný trh 10
V loňském létě proběhl archeologický výzkum ve dvoře domu Zelný trh
10 v Brně. Vzhledem k tomu, že se jedná o exponované místo pod
petrským návrším a zároveň o městiště při nejstarším brněnském
náměstí, byla naše očekávání adekvátní dané situaci. O domě jsme
mnoho informací neměli, tedy z vlastní zkušenosti, neboť když se
zpracovával před více než patnácti lety grantový projekt věnovaný
problematice nejstarších brněnských měšťanských domů, tehdejší správce
nemovitosti nám neumožnil přístup. Poprvé jsme se tedy v domě byli
podívat asi před sedmi lety, a to jen letmo, když se chystala jeho
rekonstrukce. Ta nakonec neproběhla, realizuje se až nyní. Při
příležitosti plánované rekonstrukce byl na dům zpracován
stavebněhistorický průzkum (Czajkowski a kol. 2001). Stavba je
obecně považována za jednu z významnějších brněnských barokních
architektonických pamětihodností, protože od roku 1537 (prodali jej
tehdy páni z Lipé) patřil žďárskému klášteru, a opat Hennet
z Hennetů jej nechal po roce 1751 přestavět do dnešní podoby, tedy
na brněnské poměry v poměrně honosný palác. Vzhledem k dispozici
a velikosti parcely (19 x 44 m) se předpokládá, že se původně
jednalo o dvě parcely. Tak místo vidí např. Oldřich Vičar ve své
práci věnované brněnské topografii k roku 1348 (Vičar 1965). Takže jsme
očekávali, co přinese výzkum. Zajímalo nás to i v kontextu
archeologického výzkumu vedlejší (jižnější) parcely, Domu pánů z Fanalu,
v 80. letech minulého století. Rudolf Procházka zde dokumentoval suterén
dřevohliněného domu , odpadní jímky a torzální středověkou
architekturu (Procházka 2000, 87-88, 90). Podařilo se také rozpoznat
rozsáhlý sklep vrcholně středověkého zděného domu (úplně základní info
Merta 2001, 43). Byli jsme tedy v očekávání i tímto směrem. Při
výzkumu v prostorách dvora se však nic odpovídajícího odkrýt nepodařilo.
Chyběly i jinak zcela běžné odpadní jímky, nevyskytoval se zde
dokonce takřka žádný půdní typ. Takže před námi vyvstala pro vnitřní
město velmi nezvyklá situace. Ostatně nás zklamalo i podzemí, tedy
suterény domu. Při vší úctě ke zpracovatelům SHP nám jejich analýza
sklepů v kontextu toho, co běžně známe z Brna, nedávala smysl
a doufali jsme, že budeme úspěšnější. Opak byl pravdou. Nebyli jsme
schopni identifikovat jakékoliv pozůstatky kamenných konstrukcí, které
by signalizovaly kamennou zástavbu (zděná jádra) konce 13. století, jak
ji známe z obdobných brněnských lokalit. A nezaregistrovali jsme
ani případné jiné konstrukce, o nichž by bylo možno uvažovat jako
o středověkých či raně novověkých. To se při prvních
„letmých“ návštěvách opravdu nestalo. Snad to bylo dáno
určitým laxním přístupem, špatným osvětlením nebo nějakou jinou
objektivní či subjektivní příčinou (částečné zaomítání zdí), případně
vším dohromady. A také jsme neměli k dispozici rozumné zaměření
domu. To vše se jakoby švihnutím kouzelného proutku změnilo nyní, když
chtěl architekt slyšet náš názor na stáří spojovací chodby pod průjezdem
domu. Naráz bylo pod jižní částí domu možné identifikovat pozůstatek
trojdílné stavby klasické dispozice vyzděné z cihel vysokého formátu,
jejichž používání v Brně začíná v profánním prostředí někdy v polovině
14. století (Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010,
153-154). A pod severní částí budovy se zjevil pozůstatek kamenné
zdi, která by mohla být reliktem vrcholně středověkého sklepa (zděného
jádra). Tato zjištění tak podporují předpoklad dvojice parcel, které
byly spojeny někdy v novověku (nejspíš). A abych neupíral výzkumu
v tomto směru – při jižním křídle domu byla odkryta vrcholně
středověká kamenná zeď, která nepochybně patřila nějaké stavbě (domu),
ale její fragmentárnost prozatím (tehdy) neumožňovala nějakou bližší
identifikaci. Takže až nyní jsme byli naladěni k novým očekáváním, ve
která doufáme po odstranění zásypů kleneb místností v přízemí a při
výzkumu v průjezdu domu. A doufáme tak, že se podaří zachytit či
identifikovat a následně nějak srozumitelně interpretovat další dva
brněnské středověké domy.
Literatura: Czajkowski P.
a kol. 2001: SHP Palác opatů Žďárských; Holub, P. – Kolařík,
V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská
architektura z cihel. Dějiny staveb 2010, 139-159; Merta, D. 2001:
Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně. Průzkumy památek VIII
– 2/2001, 41-60; Procházka, R. 2000: Zrod středověkého města na
příkladě Brna. Mediaevalia Archaeologica 2, 7-158; Vičar, O. 1965:
Místopis Brna v polovici 14. století. (Prostor uvnitř městských hradeb).
BMD 7, 242-283; obecně k brněnským palácům pak Jeřábek, T. –
Kroupa, J. a kol 2005: Brněnské paláce. Stavby duchovní
a světské aristokracie v raném novověku.
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.