Archeopark v Pavlově

Využili jsme toho, že některé naše archeologické akce se odehrávají jižně Brna, od Pálavy, co by kamenem dohodil, a vydali jsme se navštívit poměrně čerstvě otevřený Archeopark Pavlov (29. května 2016). Na úvod je potřeba říct, že Archeopark je expozicí, která prezentuje výsledky dlouhodobého výzkumu paleolitických stanic na úpatí Pavlovských vrchů. O jeho přípravě/projektování i výstavbě jsme slyšeli různé zvěsti. Jak už to bývá, hlavně co se různých peripetií týká, a to i v kontextu, respektive v ohledu na zájmy památkové péče.Kolektiv realizátorů se sešel pozoruhodný – profesor Svoboda představuje nepochybnou záruku obsahu po stránce odborné, Petr Kubín (Muzeum Mikulov) je zase zárukou formy, což už v minulosti několikrát osvědčil. A architekt Květ je zběhlý v realizaci nejrznějších muzejních expozic, ještě nikdy (pokud vím) však nenavrhoval celé muzeum či archeopark chcete li. Takže jsme byli zvědavi, jak to celé dopadlo, co je výsledkem tohoto ojedinělého projektu. Primárně jsem se snažil vygůglovat nějaké informace, především fotky, abych si udělal nějakou představu. Samozřejmě jsem narazil na stránky Archeoparku, ale fotografií objektu jsem moc nenašel. Takže nezbývalo než vydržet až do přímého vizuálního kontaktu. Předem je nutno říct, že krajina pod Pálavou, do které je stavba zasazena, je úchvatná sama o sobě a že už ona sama působí lahodně a majestátně a dokáže marginalizovat mnohé. Stavba je zapuštěna do mírného svahu na úpatí Pálavy, které v této části dominuje zřícenina Děviček – výhled na ni je ostatně využit i z expozice. Její podstatná část se tedy z valné většiny nachází pod úrovní terénu. Něco tedy nad zemí je. Při prvním pohledu na neskrytou část stavby jsem se nedokázal oprostit od představy nějaké předválečné fortifikace, vstup i jakoby volně rozhozené kubistické objekty, které se při bližším ohledání ukáží být světlíky. Přiznávám, že mne z tohoto úhlu pohledu stavba neuchvátila, pomyslel jsem si jen něco o zbytečné architektově exhibici. Asi to má evokovat pohozené mamutí kosti či co. Vstup do vlastního objektu už mé pocity nijak nerozjitřil. A interiér pak už zapůsobil jako z jiného, velkého světa – to nemyslím nijak ironicky. Stěny i stropy jsou z pohledového betonu, na dveře a různá obložení či detaily je použit dub(?). Vše působí masivně, pevně, pečlivě. Úvod obstarává desetiminutový dokument přibližující jak pračlověky, tak i dějiny výzkumů a jejich badatele. Vystaveny jsou artefakty získané výzkumy pod Pálavou, pro doplnění celkovější představy o stavu věcí i nálezy z jiných lokalit. Zhlédnout tak můžeme např. kopie všech nejznámějších středoevropských venuší nebo loutku z Francouzské ulice v Brně. Zapomněl jsem říct, že stavba byla vyprojektována tak, aby se součástí expozice mohla stát část skládky kostí ponechaná in situ, po svém částečném archeologickém vyzkoumání. Instalace artefaktů ve vitrínách, případně pod sklem v podlaze je estetickým zážitkem.Dojem z návštěvy Archeoparku byl zcela pozitivní, dalo by se říct nahoře fuj dole huj, ale to by bylo nespravedlivé. Zcela jistě se jedná o nanejvýš chvályhodný počin. Veřejnosti se pak podařilo na jednom místě, a to i in situ (jak již bylo řečeno), přehledně i názorně předvést to, co v současnosti o paleolitickém osídlení pod Pálavou známe. Možná je moc kladen důraz na artefakty. Archeopark rozhodně stojí za návštěvu. Jak z hlediska architektonické, tak i po stránce obsahové. Nemluvě o tom, že když se tak stane na sklonku léta, kdy převážnou část okolní kulturní krajiny tvoří vinohrady…I vstupné je příznivé, doplňkový sortiment zajímavý (štípaná industrie, venuše atd.)Jedinou vadou na kráse (pominu-li svůj subjektivní dojem z nadzemní architektury), kterou bych viděl jako doopravdickou, je to, že zde chybí kavárna nebo podnik podobného ražení, ve kterém by si mohl spokojený návštěvník utřídit a doprožít právě absolvovaný nevšední zážitek.

K podívání a čtení: http://www.archeoparkpavlov.cz/