Socha jako eintopf?
28. října, v den čs. Státnosti, jsem neodolal a šel se podívat
na odhalení Sochy na Moravském náměstí. Socha je poslední ze čtyř
alegorií ctností, tudíž asi na delší dobu poslední v tomto
místě/náměstí. Jedná se o alegorii odvahy, která měla být zároveň
sochou posledního moravského Lucemburka markraběte a římského krále
Jošta. Je otázkou, zda Jošt je vhodným zosobněním odvahy. A také je
otázkou, zda obrněný jezdec, který je diplomaticky řečeno nadčasový,
může být sochou či pomníkem Joštovým. To jen na úvod (ostatně už před
nějakou dobou jsem se na tomto místě duchaplně k problematice Joštovy
sochy vyjadřoval). Odhalení doprovázel asi půlhodinový ceremoniál, jejž
tvořily především projevy. První pohovořil náměstek primátora Matěj
Hollan. Charakterizoval markraběte jako kontroverzní osobnost a pro
početné publikum přiblížil ve zkratce sochaře Rónu jakožto osobnost
vzešlou z okruhu divadla Sklep. Po něm měl projev exprimátor, exsenátor
a dnes valtický kastelán Richard Svoboda, kterého můžeme považovat
za jednoho z hlavních otců dnešního znovuobrození Jošta. Přiblížil
počátky projektu Sochy v ulicích Brna, za jehož duchovního otce označil
dnešního ředitele MZM Martina Reissnera, tehdá vedoucího odboru kultury
Magistrátu města Brna (v této souvislosti jsem slyšel i o
Rostislavu Koryčánkovi). K pojetí náměstí v krátkém proslovu vystoupil
architekt, profesor architektury na VUT a autor obnovy Moravského
náměstí Petr Hrůša. Ve zkratce vysvětlil svou koncepci vedoucí
k oněm již zmíněným čtyřem ctnostem. A konečně dostal slovo
i autor sochy Jaroslav Róna. Ten objasnil svůj záměr, východiska
i pohnutky realizace s tím, že jako postmoderní umělec snažící se
splnit zadání na jezdeckou sochu alegorie odvahy, která má být
inspirována markrabětem Joštem, si vzal za cíl vytvořit sochu odvážnou
(což se mu přinejmenším v mém případě povedlo). Zde bych chtěl
poznamenat, že socha se mně líbí, ale nějakou chvilku trvalo než jsem se
s tím srovnal. Jen si ji musím odtrhnout od Jošta a jeho doby,
respektive patřičných historických reálií. Kdyby s ní neměla nic
společného poměrně známá historická postava (nejvíc mě stejně evokuje
dona Quijota, a zřejmě nejsem sám), tak bych neřekl ani popel. Ten
eintopf v nadpisu jsem myslel jen obrazně, aby zaujal… Víc se mně
asi líbí socha spravedlnosti, ale uvidíme. Překvapilo mne, jak velká
byla účast obecenstva, a kolik z nich mávalo různými prapory. Brno
tak má na nějakou dobu o čem mluvit. Lze předpokládat, že čas sochu
ocení a návštěvníci města se mohou vydat za novým cílem. A kdo
se chce podívat Joštovi do tváře, kterou na soše kryje hledí helmy, musí
se vydat pár metrů východně. Zde druhá, starší Joštova socha stojí po
pravé straně monumentálního vstupu do bývalého kláštera augustiniánů. Na
levé straně stojí jeho otec Jan Jindřich, zakladatel kláštera. Sochy
byly vytvořeny před polovinou 18. století, dle tehdejších představ.
Takže realisticky, ale nikoliv historicky věrně. Pak si vyberte, co je
lepší, zda barokní princátko nebo železný jezdec z Mordoru.
Neodpustím si ještě poznámku k Joštovi. Jako markrabě působil od
smrti svého otce roku 1375 až do smrti své 18. ledna 1411. Tedy dlouhých
36 let (dnešním politikům se o tom může zdát, naštěstí!). Za tu
dobu se přinejmenším musel stát politikem, což ostatně dokládají jeho
kroky v čele markrabství a nakonec i zvolení římským králem.
Zda myslel víc na sebe nebo na blaho země je otázkou, kterou nedokážeme
dnes dost dobře zodpovědět. Václav Štěpán ve své monografii
o Joštovi, kde je mu víceméně příznivě nakloněn, v úvodu píše:
„Jošt je osobnost hodná toho, aby z hlubin minulosti k nám přes
všechny omyly historie, zamlčování a tendenční posuzování
vystoupila jako člověk z masa, krve a kostí, jenž přispěl
k budování moderního stavovského státu, jistého předstupně státu
demokratického a tři století před údajným pověstným výrokem Ludvíka
XIV. „Stát jsem já!“ měl odvahu prohlásit, že práva
a svobody města (a tím de facto i celé společnosti) výše než
své vlastní panovnické rozhodnutí. Kdyby pro nic jiného, pak už jenom
proto si zaslouží, aby jeho památka nebyla zapomenuta“ (Štěpán
2002, 16). Rónova socha k tomu nepochybně
přispívá.
Literatura: Štěpán 2002: Moravský markrabě Jošt
(1354-1411). Brno.
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.