Výzkum na Vojtově ulici v Brně-Štýřicích + videozápisníček

24. 01. 2011 – Václav Kolařík, Vilém Walter

V uplynulých dnech proběhl na ulici Vojtově v Brně-Štýřicích záchranný archeologický výzkum menšího rozsahu, který předcházel rekonstrukci 55 m dlouhého úseku kanalizace v západní části ulice. V trase stávající stoky budované ve 30. letech minulého století měl být veden více než dvakrát širší výkop, a proto bylo po předchozím skrytí recentních komunikačních vrstev přistoupeno k předstihovému výzkumu. Vzhledem ke skutečnosti, že zkoumaný prostor byl od konce 18. do konce 19. století součástí tzv. starobrněnského (Svatováclavského) hřbitova, nebyl překvapením odkryv 20 kostrových pohřbů, dvou prázdných cihlových hrobek a dalších asi 6 obdélných jam, ze kterých byl zemřelý po zrušení hřbitova exhumován a přemístěn na jiný hřbitov. V některých případech bylo výzkumem doloženo až trojnásobné využití jedné hrobové jámy, kdy zemřelí byly ukládáni v neznámých chronologických intervalech postupně nad sebou. Zemřelí byli zpravidla uloženi do dřevěných rakví, pouze ze dvou zásypů hrobových jam byly získány i zlomky rakví cínových. I v prázdných hrobových jámách bylo možné identifikovat někdejší přítomnost rakví na základě otisků jejich nožek na dně výkopu. Mrtvým byly do hrobu vkládány drobné milodary v podobě bronzových a porcelánových křížků a křížů, růženců a medailonů. Hroby, umístěné v jedné linii v přibližně metrových rozestupech, byly až na jednu výjimku (jednalo se o starší hrob) orientovány severojižním směrem, kdy hlava zemřelého směřovala k jihu. Tato orientace byla pravděpodobně způsobena skutečností, že zkoumaná řada hrobů tvořila jižní okraj celého hřbitova a těsně přiléhala ke hřbitovní zdi (viz kresba L. Mazura).

ilustrační foto

Ve východní části výkopu rekonstruované kanalizace byly pod hrobovým horizontem odkryty tři mladohradištní objekty (z toho dva zásobního charakteru) a kulturní vrstva, která se začala vytvářet pravděpodobně ve stejném období. Doplňují a rozšiřují tak mapu osídlení starobrněnského pravobřeží v raném středověku.

Výzkumem se podařilo zachytit část starobrněnského hřbitova, založeného po josefínských reformách, jako pokračovatele staršího hřbitova nacházejícího se v bezprostředním okolí kostela sv. Václava. Ten stával nejpozději od přelomu 13. a 14. století do 90. let 18. století na dnešním severním nároží ulic Vídeňské a Vojtovy. Hřbitov se v průběhu 19. století stále rozrůstal k východu a později i k jihu. Po založení Ústředního hřbitova roku 1883 byl starobrněnský hřbitov uzavřen a později zcela zrušen. Jeho území bylo ve 20. století postupně rozparcelováno a zastavěno novými ulicemi. S tím souvisí i radikální snížení terénu v západní části Vojtovy ulice při dnešní Vídeňské.

ilustrační foto