Workshop v Panské Lhotě 2018

Ve dnech 27.-29. 8. 2018 se konal na archeologické základně v Panské Lhotě již 10. workshop ke středověké a novověké keramice. Již tradičně jsou tyto workshopy zaměřeny na experimentální výrobu keramiky a možnosti jejího následného zpracování.

První den konference byl kromě zapálení keramické pece věnován převážně tématu formování středověké keramiky. Pod rukama zkušených keramiček - Terezy Zemancové a Alžběty Netopilové – jsme mnohdy jen s tichým údivem pozorovali vznik toho, o čem jsme schopni sáhodlouze (a vědecky :)) diskutovat, ale vyrobit to většinou nedokážeme… A již tradičně jsme si neopomněli „zažertovat“ o rozdílné hrnčířské a archeologické terminologii. Velice zajímavá byla i prezentace vlastnoručně sestrojeného hrnčířského kruhu loukoťového typu v režii Pavla Macků.

Úterní i středeční den byly věnovány vlastním přednáškám. Ladislav Čapek ve svém příspěvku předeslal publikaci tolik chybějícího soupisu (a snad i syntézy) středověkých a novověkých keramických pecí z území Čech. Ač pro našince na první pohled poněkud vzdálené téma výrobních center partské, sasánovské a islámské glazované keramiky z Mezopotámie v příspěvku Jana Petříka potvrdilo nezastupitelnou roli přírodovědných analýz při výzkumu keramiky. Zajímavý, byť výrazně teoretický příspěvek k výpovědním možnostem keramiky k otázce tržní směny v raném středověku přednesl Michal Hlavica. Karel Slavíček ve spolupráci s Daliborem Všianským nám ozřejmili záhadu zlaté slídy v keramice. Ohlas sklidil i příspěvek Matěje Kmoška o hrnčířství na Kunštátsku, kde se nedávným výzkumem podařilo „protáhnout“ tradici hrnčířského řemesla snad až do přelomu 14. a 15. století. Můj „starožitnický“ přístup se již asi nezmění, ale i tak jsem snad kolegy alespoň trochu zaujala tématem třmenových konvic. Z příspěvků o průběhu a výsledcích výpalů keramiky (Panská Lhota – Kateřina Těsnohlídková, a Josefov – Alžběta Netopilová) byly zřejmé různé metodické přístupy k tomuto experimentu – přístup archeologa a přístup keramika. Cíle a konečná radost z povedeného díla je však stejná. A to je důležité. Mně osobně se velmi líbila přednáška Aleše Knápka o experimentální stavbě a užití sklářské pece z Havlíčkova Brodu a všichni jistě držíme palce kolegovi Martinovi Ptákovi v plánovaném projektu výstavby cihlářské pece.

K vidění byly i zajímavé keramické soubory 13. století z Volyně (Martin Pták), Černé Hory (Rudolf Procházka), Počátek u Pacova (Petr Duffek) a Starých hor u Jihlavy (Jakub Těsnohlídek).

Vedle výpalu keramiky v replice středověké pece proběhl i zrychlený výpal jámový, který se sice relativně povedl, avšak potvrdil staré známé heslo, že „všechno má svůj čas a spěchat nemá cenu…“.

Drobná potravinářská pícka v režii studentů archeologie posloužila k výrobě chleba, povidel, koláčů a jiných pochutin.

Z mého pohledu se workshop jeví jako velmi povedený. Zbývá tedy poděkovat všem, kteří se na příjemném a pohodovém průběhu celé akce podíleli. Díky!