Ohlédnutí za letošní tavbou v Josefově

14. 06. 2018 – Lenka Sedláčková

V sobotu 26. května vyvrcholil již 10. workshop starého železářství a 18. Setkání ve střední části Moravského krasu. Již tradičně první přípravy započaly několik víkendů v předstihu a poslední týden se již údolí začalo pomalu zaplňovat dýmem. Chlebová pec dostala nový kabátek, vlastně rovnou dva, a po celý týden nás zásobovala báječným chlebíkem, rohlíčky i buchtami. Za což samozřejmě patří náš velký dík Mirce a Martinovi. Již v pondělí uhlíři Eda a Jiří zapálili milíř, který záhy zásoboval železářské pece. Od středy probíhal workshop, na který - kromě již tradičních účastníků z různých koutů nejen naší země - zavítali i kolegové z Chorvatska a Norska, jejichž obrovské pracovní nasazení a zápal nejen pro tavbu v železářských pecích byl obdivuhodný. Výsledné produkty v nově upravené výhni ihned zpracovávali šikovné ručičky Dominika a Boba. Snad nikoho nenechali na pochybách, že jednou z nich budou opravdoví kováři. Více jak obdivuhodné bylo (nejen) Petrovo nasazení a výdrž u vápenky, která nakonec vydala své bílé zlato.My jsme s kolegyní Bětou (znovu) postavily keramickou pec, která již byla značně pobořena a v loňském roce dokonce využita jako pec na výrobu dehtu. Především zásluhou Bětky (a mnoha dalších pomocníků, které nebudu vyjmenovávat, neboť bych určitě na někoho zapomněla) byla naše pícka Óbětuška opravdu krásná. Laik asi výsledek výpalu neocení, neboť v důsledku destrukce části roštu byla část vsádky poněkud znehodnocena. V konečném výsledku se nám podařilo z keramických výrobků vytvořit kameninu (což původně v plánu nebylo). Zvonivý zvuk replik brněnských pohárů předčil originály a závěrečná redukce zbarvila povrch nádob do šedavě stříbřitých barev. Nu a studentům archeologie se samozřejmě za výslednou podobu jejich venušek moc omlouváme. Neboť pec musela téměř dva dny chladnout, zkusily jsme ještě jednoduchý jámový výpal keramiky.V sobotní den pak bylo možné pozorovat odlévání drobných předmětů v podání našeho slévače Michaliče a jeho pomocníků Vojty, Matěje a Kuby. Návštěvníci si mohli vyzkoušet mletí obilí na ručním kamenném mlýnku, již tradičně jsme uvedli do provozu i destilační přístroj, který vyprodukoval i několik loků (ne)lahodného moku. Ti nejmenší si mohli vyzkoušet práci archeologů a v pozdním odpoledni shlédnout i několik obrazů ze života Slovanů.Velký dík patří samozřejmě Ondrovi za perfektní organizaci, a především všem, kteří se zúčastnili.Za většinu fotek děkuji Martinovi Barákovi. A již se těšíme na příští rok...