Ukončení záchranného archeologického výzkumu na ulici Vídeňské
V polovině ledna tohoto roku se nám podařilo ukončit záchranný archeologický výzkum při ulici Vídeňské, o kterém jsme na tomto místě informovali již v srpnu a říjnu loňského roku. Třetí plocha výzkumu plynule navázala v severním směru na plochu předešlou. Přestože se jednalo téměř o polovinu menší plochu výzkumu, zjištěné archeologické situace zcela předčily naše očekávání a vrhají zcela nový pohled na osídlení pravobřeží řeky Svratky, zvláště v období raného středověku. Opět bylo zachyceno paleolitické osídlení, i když v mnohem menší míře než na předešlých plochách. Tato skutečnost je ovšem způsobena faktem, že téměř na celé ploše bylo zachyceno osídlení pravěké, které starší osídlení paleolitu zcela zničilo, jak ukazuje množství paleolitické štípané industrie, stejně jako zvířecích kostí v druhotných polohách. Oproti první a druhé ploše výzkumu se pravěké osídlení velmi zintenzivnilo - zjištěno bylo témeř na celé ploše. Předběžně můžeme mluvit opět o kultuře s moravskou malovanou keramikou. Kromě velkého množství keramického střepového materiálu jistě zaujme např. torzo venuše, zvířecí plastiky, blíže neurčené keramické předměty (asi kultovní :)), ale i relativně velký počet kamenné broušené industrie, která zda mohla být i vyráběna. Stejně jako na předešlé ploše, i zde bylo zjištěno pokračující raně středověké pohřebiště z 11. století. V severovýchodním rohu plochy, při stěně domu Vídeňská 16, se podařilo zachytit i sakrální stavbu - rotundu. Jedná se o stavbu kruhového půdorysu s podkovovitou apsidou na východní straně. Výzkumem se podařilo odhalit pouze jižní část lodě, apsida byla již v minulosti zničena. Zjištěné pohřebiště fungovalo alespoň po jistou dobu současně se sakrální stavbou, na což ukazuje i shodná orientace většiny hrobů s rotundou. Některé archeologické situace však naznačují, že v okolí rotundy se pohřbívalo i po jejím zániku při respektování sakrálního prostoru bývalé stavby během 12. století. Tomu se však již nedělo na konci 13. století, kdy západní část rotundy byla porušena dřevohliněným domem sloupové konstrukce a četnými dalšími zásahy. Zapomenuto nebo nerespektováno bylo i pietní místo pohřebiště, jak ukazují četné nálezy lidských kosterních ostatků z druhotných poloh již ve 14. století. Unikátnost nálezu dokresluje i fakt, že se jedná o druhou sakrální stavbu tohoto typu na Starém Brně a třetí stavbu na Moravě (další stavbou je dosud stojící rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě). První rotunda na Starém Brně byla objevena na konci 70. let minulého století v bývalém klášteře cisterciaček na Mendlově náměstí. Ta však našla své pokračování v románské jednolodní stavbě s pravoúhlým presbytářem a následně v gotickém kostele Panny Marie z přelomu 13. a 14. století. V našem případě je velmi těžké říci, komu mohla být stavba zasvěcena. Zcela nám totiž chybí jakékoliv písemné a ikonografické prameny. Obě rotundy můžeme shodně datovat do 11. století, i když u rotundy na Mendlově náměstí je někdy uvažováno i o starším založení. Za fundátory těchto staveb můžeme s vysokou pravděpodobností považovat moravská údělná knížata - v našem případě se nejpravděpodobnějším jeví Konrád I. Brněnský (1035-1092). Zdá se, že během 12. století život na lokalitě utichá, ale již během 2. poloviny 13. století zde registrujeme dřevohliněnou zástavbu a několik jam náležejících pravděpodobně k jejímu hospodářskému zázemí. V období pozdního středověku zde fungovaly i dva sklípky, resp. lochy a dřevohliněný dům byl nahrazen zděným. Kromě četných recentních aktivit jsme ovšem zachytily jen nemnoho objektů novověkých. Zajímavostí je snad jen pohřeb březí krávy se zlomeným vazem. Především objev (teprve) druhé raně středověké sakrální stavby na Starém Brně se řadí k nejvýznamnějším objevům loňského roku. Neméně zajímavé však určitě budou i výsledky antropologického určení kosterních ostatků, které by nám mohly zase o něco více napovědět o životě nejstarších Brňanů.
Nejnovější články
-
12. 06. 2025
Patrimonium pro futuro -
09. 06. 2025 Lenka Sedláčková - Antonín Zůbek
Zapomenutý potok pod Brnem -
08. 06. 2025
Čím budu, až budu velký/á? Archeologie už od školky -
08. 06. 2025
Brno, rozšíření Janáčkova kulturního centra -
08. 06. 2025
Aktuálně z Brna, k.ú. Trnitá, továrna J. H. Offermann -
08. 05. 2025 Lenka Sedláčková - Antonín Zůbek - Michal Bučo
Návrat do minulosti Nových sadů -
28. 03. 2025 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Život a smrt v Brně: Starobrněnský hřbitov vypráví zapomenuté příběhy -
20. 02. 2025 Miroslav Dejmal
Hrad Hluboký -
12. 02. 2025
Neolit v Oslavanech -
28. 01. 2025 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: Slepené mince -
14. 01. 2025 Miroslav Dejmal – Jakub Šimík
Unikátní soubor kamnových kachlů z Veselí nad Moravou -
20. 11. 2024 Lenka Sedláčková
Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně (Aneb silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I) -
19. 11. 2024 Petr Duffek – Aleš Kuchař
Nálezy středověkých reliéfních kamnových kachlů v Červené Řečici -
06. 11. 2024 Zdeňka Nerudová (Moravské zemské muzeum) - Lenka Sedláčková
Mamutí ráj v Brně -
05. 11. 2024 Petr Duffek
Nové nálezy vrcholně středověkého a raně novověkého skla z katastru Jihlavy -
05. 11. 2024
Reportáž České televize o Stříbrném domě v Jihlavě -
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní) -
30. 08. 2024 Michal Bučo - Aneta Krejčířová
Stará Pošta Rousínov -
19. 08. 2024 Lenka Sedláčková
Že by zase ti Římané? -
11. 08. 2024 Michal Bučo-Aneta Krejčířová-David Zima
Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic -
20. 05. 2024 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů -
05. 05. 2024 Lenka Sedláčková
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství… -
28. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Neznámý hrnčíř ze Starého Brna -
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě!
Starší články najdete v archivu.