Petrov 4

Dům Petrov 4, jak ostatně vyplývá z názvu, se nachází na Petrském návrší (Petersberg) v Brně. Je situován jižně presbytáře kostela sv. Petra a Pavla, v místech, kde se terén začíná prudce svažovat do nivy Svratky (převýšení zde dosahuje takřka 40 m). Zatímco průčelí domu se otvírá ke kostelu, jeho zadní trakt je opřen o středověkou městskou hradbu. Jedná se o poslední stavbu náležící ke komplexu biskupství, která ještě nebyla rekonstruována. Sloveso nebyla je dnes minulostí. Rekonstrukce právě probíhá. V souvislosti s ní je realizován doplňkový stavebně-historický průzkum a záchranný archeologický výzkum formou dohledu – zemní práce jsou takřka zanedbatelné, což je na jednu stranu dobře, na druhou (z hlediska stavu poznání a jeho možného obohacení touto cestou) špatně. Srdce památkáře alespoň v tomto ohledu zaplesá, badatelovo zapláče. I tak se naskýtá jedinečná možnost doplnit si informace ke stavebním dějinám parcely a místa. Na dům byl v minulosti zpracován SHP, jehož zjištění jsou velmi povrchní (doplňkový provádí jiný badatel). Stavba byla zahrnuta do grantového projektu „Měšťanský dům středověkého Brna“ (č. PK01P04OPP006; 2001-2003), který probíhal před deseti lety. V tomto případě se musíme poněkud neskromně pochválit, neboť zásadní stavební horizonty byly načrtnuty správně (Merta 2001, Procházka a kol. 2003). Bádání doprovázející stavbu nám tedy umožňuje doplnit a rozmnožit dějiny místa. Osídlení návrší zde začíná někdy na přelomu 11. a 12. století, projevuje se poměrně intenzivně (cca 0,6 m silné souvrství s několika štětovými komunikačními úrovněmi, jaké doposud z jiných míst na Petrově neznáme). Zřejmě již před rokem 1250 zde byl vystavěn dřevohliněný dům, jenž v závěru téhož století vyhořel a tedy i zanikl. Nahrazen byl alespoň částečně zděnou stavbou. Z ní se zachoval kamenný sklep pod uvažovanou dvoudílnou dispozicí. Ta zabírala západní dvě třetiny parcely, ve východní třetině byl volný průjezd do dvora. Primárně plochostropý sklep situovaný pod zadním dílem domu byl přístupný dnes zaslepenou vstupní šíjí vetknutou do severovýchodního koutu. Osvětlovalo jej okénko vyzděné v jižním čele. Dům byl přistavěn k západnímu sousedovi, což se dělo i následně, takřka při každé další přestavbě. Až někdy v klasicismu dům alespoň ve své zadní části získal úsek regulérně své západní zdi. Zděné patro středověkého domu je z velkoformátových cihel (v Brně používané obvykle po roce 1350, Holub a kol. 2010)), což nás vede k domněnce, že po jistou dobu bylo přízemí i předpokládané patro ještě dřevohliněné konstrukce. V pozdní gotice došlo k zvětšení domu o na jihu přiložený třetí díl, zároveň se do západního čela přesunul vstup osazený půlkruhovým, jednoduše okoseným portálem, jenž byl přístupný zalomenou šíjí. Ze severního čela pak byl ve skalním podloží vylámán druhý sklep částečně předstupující půdorysnou dispozici nadzemních částí. Na začátku renesance pak došlo k výstavbě zadního traktu, jenž zabíral celou šířku parcely a vyplňoval doposud volný prostor mezi třetím dílem a hradbou. Situování domu při hradbě se ukázalo osudné při švédském obléhání Brna roku 1645. Útoky vedené proti Petrovu směřovaly právě do těchto míst. V jejich důsledku došlo k mohutnému průrazu hradby a poničení takřka všech domů nacházejících se v její blízkosti, tedy i domu č. 4. Po ukončení obléhání došlo k celkové opravě domu, nástavbě druhého patra a úpravě sklepů. Dům tak získal v podstatě dnešní podobu. Tedy podobu dnešní – ta však již brzo bude včerejší.

Literatura:

Holub, P., Kolařík, V., Merta, D., Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010, 139-159.Merta, D. 2001: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně, Průzkumy památek VIII, 2001, 41-60.Procházka, R., Borský, P., Černoušková, D., Kolařík, V., Merta, D., Peška, M., Sadílek, J. 2003: Měšťanský dům středověkého Brna, rkp. uložený v archivu Archaia Brno, o.p.s.