Operativní průzkumy

Ve čtvrtek 11. října se uskutečnil 15. odborně metodický den (OMD)brněnského územního odborného pracoviště NPÚ pod názvem „Operativní průzkumy a dokumentace historických staveb“.Program:·Vladislav RAZÍM: Operativní průzkum a dokumentace nemovitých památek (OPD) – obsah pojmu a význam (nejen) pro památkovou péči ·Jiří VARHANÍK: OPD a závazné stanovisko orgánu památkové péče ·Petr MACEK: OPD a stavebně historický průzkum ·Eva VYLETOVÁ: OPD z pohledu památkového architekta NPÚ ·Jan VESELÝ: Typické nálezové situace při OPD ·Jan SOMMER: Příklady jednoduchých postupů při OPDBlok příspěvků zahájil Petr Kroupa s tím, že průzkumy staveb jsou jedním z pilířů v praxi realizované památkové péče. Vladislav Razím, věren názvu svého příspěvku, přiblížil výzkumný úkol jako celek, a to jak záměr, tak i oporu ve stávající legislativě. Cíl úkolu se z dnešního pohledu jeví takřka v nedohledu, o jeho významu však nelze pochybovat. Již teď existující „malá“ a „velká“ metodika je doslova rukovětí každého bauforšra (doložila to na místě i ta skutečnost, že po volně zde distribuované „velké metodice“ se jen zaprášilo…). V archeologii takováto snaha po zavedení jednotné metodiky prozatím buď schází nebo vychází spíš do ztracena. Případně je, a to až na výjimky, věcí té které oprávněné organizace. Prozatím však nelze přehlédnout, že ve většině ohledů stojí systémové řešení centrálně „řízených“ stavebních průzkumů na počátku dlouhé a spletité cesty. Z předneseného nebylo zcela jasné, zda by v budoucnu vše spojené se SHP a OPD mělo být realizováno jen pracovníky, respektive pracovišti k tomu zřízenými při jednotlivých ÚOP NPÚ. Také bylo hovořeno o organizovaném výběru, protože není v lidských silách vše zvládnout, respektive dokumentovat. Obdobný stav známe i z podmínek archeologie, kdy někde se zkoumá všechno, jinde výběrově nebo nahodile a onde nic. Zazněla i kritická připomínka ke drahým archeologickým výzkumům, které si ne vždy kladou nějaké cíle a otázky. On je to celkem logický postoj zaujímaný v momentě, kdy se zdá, že archeologie je lépe legislativně a tudíž i finančně zabezpečena než je tomu u SHP nebo jiných specializovaných výzkumů a průzkumů týkajících se historických staveb. Možnosti tu však jsou, což mimo jiné zaznělo i v následné promluvě Jiřího Varhaníka. Ten reagoval na dotaz L. Kulískové z OPP MMB k možnostem požadování stratigrafického průzkumu omítek v závazném stanovisku. Bylo řečeno, že může požadovat jakýkoliv průzkum (pochopil jsem, a nejen já, že i archeologický) i jeho uhrazení stavebníkem. Zároveň je potřeba jeho rozsah a metodické požadavky s tím spojené v závazném stanovisku přesně popsat a zdůvodnit…Jinak pan doktor hovořil především o opoře SHP a OPD v platné legislativě. Petr Macek se věnoval více praktické stránce OPD a SHP, snažil se přiblížit všem zúčastněným jejich problematiku a význam. Nadhodil i problém obecně známý a dle mého soudu v současnosti neřešitelný - úroveň zpracovávaných průzkumů (víme své a to i na vlastní kůži). Určitě je nosná myšlenka jednotné databáze hlášení i vlastních elaborátů, ale kdo zaručí, že všichni budou dodržovat případný úzus. Zřejmě jen ti, s nimiž nejsou žádné „problémy“. Takže škarohlídsky mohu prohlásit, že se vlastně nic nezmění. Trochu nejasný mi přijde rozdíl mezi SHP a OPD. Jestli jej vidět tak, že SHP je cílená činnost a OPD víceméně nahodilá? Nebo věc lze vidět tak, že v momentě, kdy je hotovo a odevzdáno SHP pro projektanta, začíná stavba a místo pokračujícího doplňkového SHP se mluví o OPD. Je to lehce mimo zvláště v případě, když stavba trvá několik měsíců, případně i let…Otázku související s tímto problémem vznesl i P. Zedníček z OPP MMB, kdy je potřeba odevzdat výsledné SHP, zda po zpracování pro projekt nebo až po ukončení stavby, tak aby byly všechny průzkumy získané informace pohromadě. Eva Vyletová prezentovala výsledky svých OPD z posledního období s důrazem na využití jejich poznatků při rekonstrukci dotčených objektů. Přednáška Jana Veselého spočívala v prezentaci toho, co označuje jako nálezovou situaci takřka ve všech myslitelných formách. Týž termín používaný v archeologii označuje jakoukoliv stopu po lidské činnosti nebo s ní nějak související. Závěrečná smršť v podání Jana Sommera pak obsahovala neuvěřitelné množství praktických poznámek a připomínek k vlastnímu provádění průzkumů počínaje měřením, zakreslováním, fotografováním konče přemítáním o trvanlivosti používaných lepidel pro lepení fotek do příloh a trvanlivosti tonerů. Přednášející zároveň deklaroval myšlenku, kterou se snažíme hlásat i my a to, že jednotlivé průzkumy od sebe nelze dělit, archeologie, SHP i stratigrafický průzkum k sobě neoddělitelně patří.Za povšimnutí stojí i termín „opelichaná památka“ (J. Sommer), což je to, co badatele nejvíce potěší, stav mezi archeologizací a rekonstrukcí, doba, kdy je k vidění nejvíce.Všichni se shodli na tom, že mimo odbornou zdatnost je nejdůležitějším faktorem směřujícím ke zdaru prakticky uplatňované památkové péče a to i při SHP a OPD zájem a nadšení jednotlivců, se kterým vše stojí i padá.To bylo několik velmi subjektivních postřehů získaných v průběhu metodického dne.

Více k OPD
http://www.npu.cz/pp/np/0710/#D

Více k SHP http://www.npu.cz/download.php?FNAME=1137070742.upl&ANAME=metodopd
.pdf&MODNAME=gallery_file&ID=5077