Prostor u divadla Reduta na Zelném trhu v Brně

Archeologický výzkum v prostoru divadla Reduta na Zelném trhu v Brně

Exponovaně situovaný objekt sahá svými počátky až do středověku, avšak dosud se nepodařilo žádné fragmenty středověké zástavby zachytit. Z architektonického hlediska se budova Reduty jeví jako jednotné dílo z období baroka (30. léta 18. století). Jako barokní jsou dosud hodnoceny i veškeré sklepy pod oběma křídly. Podle O. Vičara se zde k roku 1348 nacházely čtyři městiště jejichž majiteli byli od západu počítáno: Reinhardus brasiator, Heinricus Vbel vleschacker, Nicolaus Ellendi a Heinczlinus sutor.

V souvislosti s rekonstrukcí divadla Reduta proběhl v měsících červenci až záři archeologický výzkum v prostoru dvorku a východního křídla objektu.

Nejstaršími odkrytými lidskými aktivitami v prostoru dvorku byly sídlištní jámy z doby halštatské (cca 800 až 500 př.kr.) a zkulturněný pravěký půdní typ. Na povrchu tohoto půdního typu se počínaje 2. polovinou 12. století soustředily pracovní aktivity obyvatel předměstské osady a od 13. století, měšťanů královského města Brna. Právě činnost ze 12. a 13. století zanechala v prostoru dvorku jedinečné odpadní souvrství o mocnosti až 1,5 m s nejrůznějšími odpadními a hospodářskými jámami. Ze 13. století pochází i dva dřevohliněné suterény nadzemních domů odkryté ve dvorku a východním traktu budovy. Někdy na přelomu 13. a 14. století byla dřevohliněná zástavba nahrazena kamennými domy, z nichž se podařilo zachytit dva nepodsklepené zadní trakty. V průběhu 14. spíše však 15. století byl zadní trakt západního gotického domu z vnitřní i vnější strany podsklepen. Vnitřní sklep s valenou klenbou je dodnes zachován a vnějšímu chybí zastropení zbourané při výstavbě Reduty. Při samotné výstavbě Reduty v 17. století byla veškerá zástavba, krom sklepa s valenou klenbou, zbourána a zplanýrována. Masivní suťovou destrukcí se tehdejší terén zvedl cca o 2 m do současné úrovně. Dva mohutné pilíře ve východní části dvorku dokumentují dnes již zbořenou východní arkádu dvorku.

Ve východním traktu bylo výzkumem odkryto souvrství z 12. a 13. století nasedající na zkulturněný pravěký půdní typ. Místy bylo zvrstvení narušeno středověkými a renesančními odpadními jámami a jímkami, které pokračují hlouběji pod úroveň výzkumu. Unikátním nálezem je zvrstvení podlah nadzemních hospodářských staveb ve východním traktu, které má mocnost téměř jeden metr a nasedá na zkulturněný půdní typ.

vedoucí výzkumu:
Mgr. Marek Peška a Mgr. Dana Zapletalová