návrat na úvodní stránku...

Náměstí Svobody č. 8

archeologický výzkum / stavební vývoj / majitelé domu


Záchranný archeologický výzkum probíhal v podzimních a zimních měsících roku 1997 a 1998 zároveň se zemními pracemi prováděnými v rámci rekonstrukce domu náměstí Svobody č. 8.
Nejstarší archeologicky zjištěné osídlení spadá do období lokace města, tj. do 1. poloviny 13. století. Tyto aktivity se soustředily převážně v prostoru dvora, v ostatních prostorách byly zničeny mladší stavební činností.
Z tohoto období byly zachyceny četné kulturní vrstvy a pozůstatky suterénu dřevohliněného domu, zaniklého požárem v průběhu 13. století. V poslední třetině 13. století zde vzniká nejstarší kamenné jádro domu, které se nachází v čele parcely. Půdorysnou dispozici respektovaly všechny mladší přestavby, které dům až na poslední úpravy pojaly jako jádro, ze kterého se postupně rozrůstaly. V prostoru dvorku bylo dokumentováno hospodářské zázemí parcely reprezentované několika odpadními objekty a kulturními vrstvami z období od 13. století po současnost.
Do nejstaršího období lze vedle pozůstatků suterénu dřevohliněného domu zařadit i příkopovitě zahloubený objekt o půdorysu ve tvaru L, v jehož kratším (severním) rameni bylo zjištěno několikrát vymazávané (tj. obnovované) dno pece. Funkci pece se nepodařilo jednoznačně objasnit. Snad se mohlo jednat o zařízení k pečení nebo uzení potravin.
Ve 14. století je v archeologických nálezech patrný růst socioekonomické úrovně obyvatel domu. Zajímavým nálezem byl úlomek zeleně glazovaného aquamanile s částí figurální výzdoby, kterou představovala noha rytíře ve třmeni. Nádoba pravděpodobně měla tvar koně s jezdcem. Z tohoto období pochází i jímka se zachovalou původní dřevěnou výstuží jejích stěn. V tomto období se dvůr zvedal typickými odpadními vrstvami, které byly průběžně zpevňovány štětem.
Studna, odkrytá v zadním traktu, vybudovaná z nasucho kladených kamenů, poskytla velmi bohatý nálezový soubor, jež reprezentuje zejména keramika 1. poloviny 15. století. Velmi cenný je nález dřevěné soustružené misky na nízké duté nožce, která svým precizním provedením dokládá naprosto dokonale zvládnutou práci soustružníka. Nečekaným zjištěním byl i druh dřeviny, z které byla vyrobena – jedná se totiž o netradiční materiál pro soustružení – smrk. Jehličnaté dřeviny se totiž pro soustružení nehodily díky své struktuře, lépe štípatelné než dřevo listnáčů. Pozornost si zaslouží i téměř celá polovina soustruženého hlubokého talíře z javorového dřeva.
Renesanci zastupuje především torzo kamenné dlažby s podsypem. Do 16. století datovaná zděná odpadní jímka obsahovala pěkný soubor reprezentovaný celými keramickými tvary (brněnské poháry, džbány a další keramické tvary).
Nejvýraznějším pozdně barokním stavebním zásahem, archeologicky doloženým na zkoumané ploše, bylo vybudování kanalizace.

Stavební proměny domu
Dům stávající na náměstí Svobody č. 8 nesl po dlouho dobu své historie název Dům U Zlaté lodi. Po přestavbě ve 40. letech 19. století se nazýval Herringův palác.
Na plánové rekonstrukci brněnských městišť k r. 1348 jsou v místě dnešního domu zakreslena dvě hloubkově orientovaná městiště, jejichž existenci ještě dnes dokazuje dispozice suterénu předního domu.
První vývojovou fázi představuje dvouprostorový dům z 2. poloviny 13. století ve střední části městiště při tržišti; jeho původně plochostropý suterén je pozoruhodný mimo jiné výstupem nejen na náměstí, ale i do dvora. Lze předpokládat, že původně měl alespoň 2 nadzemní podlaží. Postup dalšího rozšiřování objektu nelze jednoznačně stanovit, výstavba dalšího, hloubkového traktu do dvora ještě ve 14. století je však velmi pravděpodobná. V nevelkém časovém odstupu vznikl zřejmě i další přístavek na jihu a posléze ještě jedna, jen velmi fragmentárně známá stavba ve dvoře. Přiložená středověká stavba na severní straně jádra je nepochybně pozůstatkem původně samostatného domu, ve zděném provedení rovněž patrně ještě z lucemburského období. Prokázané přizdění k severní zdi dvorní přístavby na spáru dovoluje soudit, že tento dům je mladší. Měl také dvě zděná nadzemní podlaží, přičemž přízemí bylo klenuté. V období pozdní gotiky, respektive rané renesance byly suterénní prostory zaklenuty. Zdivo jižní části prvního patra s poměrně méně obvyklých cihel o síle 7 cm, navazující na možná starší kamennou konstrukci, lze klást nejspíše někam do 15. století. V 16. století, kdy dům patřil předním brněnským měšťanům, musel být renesančně přestavován. Tyto přestavby však byly překryty mladšími stavebními aktivitami. Pravděpodobně však bylo přistaveno delší levé dvorní křídlo a snad i zadní křídlo příčné, která však byla od základů znovu vystavěna v pozdním klasicismu 19. století. Na sklonku renesance, počátkem 17. století, byl dům nepochybně dvoupatrový.
Barokní rekonstrukce objektu znamenala přeměnu v palác s půdorysně dispozičním členěním, zejména v jeho přední části, velmi podobným dnešnímu stavu.
Další fázi stavebního vývoje domu představuje již pozdněklasicistní úprava objednaná tehdejším majitelem Ernstem Johannem Herringem ve 40. letech 19. století. Dům tak získal týž půdorys jako dnes.

Co víme o majitelích domu ?
Ve středověku přináležel dům do čtvrti Běhounské.Velkou část 14. století byl dům v majetku významné brněnské patricijské rodiny s přídomkem "z Rohru". Nejstarším spolehlivě doloženým členem této rodiny (a bezpochyby tudíž i majitelem domu je Jan z Rohru, o němž prameny už v roce 1328 říkají, že byl městským rychtářem. Zda k této rodině patřil i rychtář Henslinus, uváděný v pramenech k roku 1323 s přídomkem "starý", nelze s jistotou říci, ale pravděpodobné to je. Jan z Rohru byl v rychtářském úřadu vystřídán někdy na počátku 40. let 14. století dalším členem rodiny Jakubem z Rohru, který je pak doložen ve svém úřadě plných 25 let. Od roku 1367 je zde zmiňována Anežka, vdova po Jakubovi z Rohru a jeho dcera Anna. Posledně jmenovaná po smrti své matky, někdy kolem roku 1371, prodala dům jistému Václavu Schirmerovi a jeho dědicům. Následoval by více či méně plynulý výčet majitelů domu, kterým se však zabývat nebudeme. Na konci 16. a počátku 17. století zde sídlil Jiří Myslík, který se na krátkou dobu stal výběrčím daní a purkmistrem. V roce 1633 se dům dostává na více než 40 let do majetku premonstrátského řádu. Nestal se však řádovým domem, ale zůstal v soukromém vlastnictví opatů. V 18. století se dům dostal do majetku Dietrichsteinů. Z popisů domů pořízených v roce 1744 pro účely případného ubytování vojska vyplývá, že dům měl tehdy 14 pokojů, dvě kuchyně, dva obchody a stáj pro 6 koní.
Významným majitelem domu se v roce 1836 stal Ernst Johann Herring, který dům zdědil po svém strýci Johannu Herringovi. Už v roce 1843 se rozhodl celý dům přestavět a koncem 20. let 20. století ho jeho dědicové prodali pražské České escomptní bance, čímž skončila téměř devadesátiletá historie Herringova paláce.
Banka však vlastnila dům necelé 4 roky a poté jej na konci srpna 1933 prodala brněnskému obchodníkovi Leopoldu Blumovi. Ten nedlouho poté, před hrozbou nacismu, emigroval a jeho majetek byl následně zkonfiskován. Od roku 1948 patří dům městu Brnu.

ilustrační fotografie
Parcela dotčená výzkumem. Červenou šrafurou vyznačen prostor plo

Parcela dotčená výzkumem. Červenou šrafurou vyznačen prostor plošného archeologického výzkumu

Pohled na dnešní průčelí domu č. 8, r. 2006

Pohled na dnešní průčelí domu č. 8, r. 2006

Pohled na plochu výzkumu

Pohled na plochu výzkumu

Unikátní zahloubená pec z 1. poloviny 13. století

Unikátní zahloubená pec z 1. poloviny 13. století

Odpadní jímka s vydřevenými stěnami z přelomu 13./14. století

Odpadní jímka s vydřevenými stěnami z přelomu 13./14. století

Středověká kamenná studna s novověkou cihlovou nadezdívkou

Středověká kamenná studna s novověkou cihlovou nadezdívkou

Typická keramika 16. století – tzv. brněnské poháry

Typická keramika 16. století – tzv. brněnské poháry

Keramické nálezy z odpadních jímek

Keramické nálezy z odpadních jímek

"Luxusní" zboží – dřevěná soustružená miska

Rekonstrukce předpokládaného vzhledu domu v období 2. poloviny 1

Rekonstrukce předpokládaného vzhledu domu v období 2. poloviny 13. století a po gotické přestavbě

Pozdně gotický portál

Pozdně gotický portál

Fotografie vzniklá kolem roku 1900. Pohled na východní část námě

Fotografie vzniklá kolem roku 1900. Pohled na východní část náměstí se vstupem do Kobližné ulice. Druhý dům vpravo je Herringův

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english