návrat na úvodní stránku...

Merkurova kašna

Někdejší Merkurova kašna, zvaná též kašna Čtyř živlů, stávala na dnešním náměstí Svobody nedaleko styku ulic Běhounské a Kobližné. Její vznik je datován do let 1693-1699, kdy byla postavena vynikajícím sochařem, malířem a rytcem Ignácem Janem Bendlem na náklady města, a nahradila tak starší, renesanční kašnu sochaře Jiřího Gialdiho.

Vlastní kašna měla polygonální tvar o průměru 7,5 m s uprostřed umístěným monumentálním sousoším (o výšce cca 5,5 m). Dvě mužské postavy představují symboly řek Svitavy a Svratky, třetí, ženská postava – nynfa – drží v ruce roh hojnosti, jakožto symbol bohatství kraje. Sousoší vrcholí vztyčenou postavou Merkura, jehož vztyčená ruka symbolizuje rozkvétající obchod brněnský.

Zásobování kašny vodou bylo zajištěno třetím městským vodovodem z Králova Pole. Merkurova kašna však nebyla prvním zařízením tohoto druhu na dnešním náměstí Svobody. Její ještě středověká předchůdkyně byla vystavěna v roce 1591 nedaleko Schwarzova paláce (dnešní dům pánů z Lipé) a snad byla napojena na královopolský vodovod, vybudovaný v polovině 20. let 15. století. Situování kašny, ani její napájení ze zmíněného vodovodu však není jednoznačné.

Nejstarší zmínka o Merkurově kašně je datována rokem 1754, tedy 55 let po osazení kašny, kdy se v pramenech uvádí, že kašna je v naprostém pořádku a nepotřebuje žádnou opravu. Avšak již roku 1766 je uváděna první větší oprava kašny, jejíž rozsah není blíže specifikován. Od roku 1825 byla nádrž kašny v zimním období obkládána ochranným prkenným bedněním. O deset let později, v důsledku zničení velké části dna a pláště bazénu, bylo nutné přistoupit k další opravě kašny. Tuto opravu provedl brněnský kameník Jan Missl v červenci téhož roku za 208 zlatých a 16 krejcarů.

Přes již zmíněné zimní obkládání kašny, při kterém se používal i koňský trus, sláma či zatmelování cementem, byla kašna v roce 1850 v důsledku mrazu a jiných povětrnostních vlivů opět ve velmi špatném stavu. Komise, která byla za tímto účelem svolaná, zjistila, že díly stěn, ač již několikrát opravované a sevřené kamennými svorkami, jsou opět zvětralé a tlakem vody se vyklánějí. Do stěn bylo nutno vsadit dva nové kamenné díly a několik nových klínů a rohů. Celá kašna byla nově zatmelena a sevřena svorkami.
Opravu vyžadovalo i sousoší, neboť chyběly i některé části soch. Po neúspěšném jednání se sochařem Reiterem, byla restaurace Merkurovy kašny svěřena Josefu Břeňkovi. Při těchto opravách bylo kolem kašny nově postaveno osm šestibokých kamenů na stavění puten na vodu. Tyto kameny měly zároveň zabránit najíždění povozů na vodu až ke kašně a tím i jejímu poškozování. Oprava v roce 1851 nebyla sice drahá, ale nebyla ani příliš kvalitní. Již v roce 1856 byly části restaurované Břeňkem opět odpadlé.
O nové opravě se jednalo se sochařem Ferdinandem Kellerem, který přislíbil sousoší restaurovat zdarma, pokud mu obec poskytne kámen. S prací však dlouho nezačínal a po novém ohledání sousoší v roce 1858 prohlásil, že by oprava stála 130 zlatých. V tomto případě se městská rada rozhodla od restaurování sousoší Merkurovy kašny upustit.

V souvislosti s novou regulací náměstí a rušením kašen v Brně, v roce 1867, byla zrušena i kašna Merkurova. Materiál z nádrže byl prodán a sousoší bylo věnováno Františkovu muzeu (dnes Moravské zemské muzeum), na jehož nádvoří bylo v roce 1868 umístěno a je zde k vidění dodnes.
ilustrační fotografie
Náměstí Svobody po r. 1790. Za kostelem sv. Mikuláše je částečně

Náměstí Svobody po r. 1790. Za kostelem sv. Mikuláše je částečně patrná Merkurova kašna (Josef Masserle)

Merkurova kašna s pohledem na Brno roku 1699 od Ignáce Bendla

Merkurova kašna s pohledem na Brno roku 1699 od Ignáce Bendla

Sousoší Merkurovy kašny umístěné na nádvoří Moravského zemského

Sousoší Merkurovy kašny umístěné na nádvoří Moravského zemského muzea, r. 2006.

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english