Obchodní galerie Velký Špalíček

Archeologický výzkum v prostoru Velkého Špalíčku v Brně

Stavba Obchodní galerie Velký Špalíček, vedla k nutnosti provedení záchranného archeologického výzkumu, stejně jako je tomu u většiny staveb realizovaných v MPR Brno. Archeologové občanského sdružení ARCHAIA spolu s pracovníky Moravského zemského muzeum prozkoumali během měsíců února až května roku 2000 plochu o rozloze téměř 3000 m2 ! Výzkum navazoval a významně doplnil výsledky archeologického odkryvu provedeného AÚ ČSAV v letech 1990 a 1991. Koncem léta téhož roku byl také prozkoumán i prostor parcel Dominikánská 1, 3 , 5 , 7.

Předběžné vyhodnocení výsledků výzkumů přineslo dva základní okruhy poznání. Jsou to zvláště informace doplňující podstatnou měrou stávající znalosti o urbanistickém vývoji celého bloku od založení města (1243) až po současnost. Spolu s aktuálními nálezy historických staveb v prostoru Staré radnice a Dominikánského náměstí podávají získané informace ucelený obraz o stavebním vývoji této části města ve středověku. Prozkoumáno bylo celkem sedm středověkých městišť s původní kamennou zástavbou. Významné jsou zvláště nálezy pozůstatků markraběcí mincovny ze 14. století a tří zahloubených dřevohliněných domů ze 13. století - počátku města. Druhým významným okruhem poznání je odhalení zázemí měšťanských domů, které reprezentují zejména odpadní jímky z nichž byly vyzvednuty nálezy dokládající vývoj hmotné kultury od 13. do 17. století (kuchyňská keramika - džbánky, hrnce, poháry; stavební keramika - tašky, prejzy, dlaždice, zlomky skleněných pohárů, železná kování atd.). Nejvýznamnějším nálezem je soubor patnácti glazovaných nádob ve tvaru zvířat - tzv. "akvamanile". Rozsahem nemá soubor v České republice obdoby a svým významem překračuje i středoevropský region. Celkem bylo zachráněno přibližně 35 tisíc nálezů převážně z období středověku, jež v budoucnosti výrazně napomohou k poznání každodenního života středověkých měšťanů.

Překvapujícím zjištením je doklad osídlení ze starší doby kamenné (Paleolitu) – přesněji z období před cca 200 000 lety. Přítomnost Homo Erectus (předchůdce moderního člověka ) na tomto místě reprezentovaly nálezy kamenných nástrojů, uhlíků a propálené hlíny, jež byly vyzvednuty z hloubky cca 4 m pod dnešním terénem.

David Merta, vedoucí výzkumu