Dva trnavské výzkumy…

29. 07. 2019 – Marek Peška

Trnavu, jejíž maďarský název byl Nagyszombat, německý Tyrnau a latinský Tyrnavia, velmi dobře známe a navštěvujeme ji téměř dvacet let. S tamními kolegy udržujeme příležitostný, ale o to vřelejší kontakt. Ve středověku byla Trnava výjimečně veliká a to nejen na místní poměry. Délka dodnes dochovaných cihlových hradeb dosahuje úctyhodné 3 kilometry (!) a jeho vnitřní plocha je cca 60 hektarů. Což z ní dělá zdaleka největší město široko daleko. Nevyrovná se jí Brno, Znojmo Olomouc, ba ani Bratislava nebo Košice. První písemná zmínka je již z roku 1211, ale městská práva jí udělil teprve uherský král Béla (Adalbert neboli Vojtěch) IV. v roce 1238. Patrně nejdůležitější skutečností je, že trnavská aglomerace neprošla v 19. století významnější industrializací a do počátku 20. století si město zachovalo svoji barokní podobu (viz jedna z fotografií). Demolici historického jádra, ve kterém nalezneme např. paneláky vedle středověké hradby, zahájili až komunisté a průběžně dodnes pokračuje, ke škodě turistického ruchu... Díky kolegům Ivanovi Staníkovi a Jarce Žuffové víme o výjimečném a nedoceněném souboru trnavských středověkých domů, které jsou pro nás stálou inspirací a pro většinu návštěvníků skrytým tajemstvím. Čilá stavební aktivita ukusuje z historického jádra čím dál více a my jsme pokaždé zvědaví na nové výzkumy. Jedině ty nám mohou pomoci objasnit „velkou“ otázku prvního století formování našich měst, život měšťanů a zvláště vývoj jejich bydlení. Liberalizace archeologických služeb na Slovensku sice přinesla více výzkumů, ale jejich zpracování dnešní doba příliš nenahrává… Na prvním, který jsme navštívili v pátek, právě probíhala odborná archeologická komise. Nachází se na ulici Dolné Bašty a kolegům z firmy Pamarch s.r.o. se zde podařilo odkrýt konstrukci dřevěného koryta („vantroku“) z 16. století. Koryto mohlo souviset s neznámým mlýnem, nebo nějakým jiným technickým zařízením a jak nám bylo řečeno, jeho vedoucí budou vděčni za každou radu při interpretaci. Situace byla výjimečně zachovalá a přiléhala k někdejší městské hradbě, odkud potok vytékal. Krom koryta zde byla i řada mladší a patrně i starších kůlů. Doufejme, že se podaří objasnit i otázku existence příkopu a staršího koryta. Možná se objeví i nějaké středověké konstrukce. Plocha výzkumu je velká, ale bude plošně zkoumána jen výběrově, neboť se předpokládá, že zde byla bažina… Druhý výzkum, na který nás pozvala kolegyně Terezie Vangľová, byl podstatně zajímavější. Je teprve na počátku a provádí ho Archeologický ústav SAV v Nitre. Suma sumárum jde o celkem sedm středověkých parcel mezi ulicemi Hviezdoslavova a Hornopotočná. Velikostí si jeho plocha nezadá s největšími brněnskými či pražskými výzkumy a díky někdejšímu blízkému potoku Trnávka se zde nachází několikametrové středověké souvrství. Vstřícnost a ochota ze strany investora však není veliká a tak se uvidí, jak to celé vlastně dopadne. Potenciál odkryté plochy je obrovský a její význam nepochybně nadnárodní. Problém je, že dosud byla většina velkých trnavských výzkumů prováděna formou odbagrování středověkých souvrství a omezena na pouhé vybírání objektů v podloží, což nepochybně zhoršuje pozici archeologů při argumentaci s investorem… Na této ploše jsme určitě nebyli naposledy a pokud se něco zajímavého najde, tak o tom zase něco napíšeme. Jinak Trnavu doporučuji k návštěvě každému, kdo zde nebyl. Pokud budete pořádně hledat, najdete zde i ten středověk, ale o tom až jindy…

Ke čtení: všechny sborníky „Pamiatky Trnavského kraja“, ve kterých je publikováno množství archeologických a stavebně historických průzkumů jsou volně ke stažení :http://www.trnava.sk/sk/clanok/zborniky-zo-seminarov-pamiatky-trnavy-a-trnavskeho-kraja


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.