Lokace středověkých měst…

17. 12. 2018 – Marek Peška

Minulý týden mi architekt Vratislav Zíka poslal odkaz na zajímavou konferenci, která se konala v pátek 30. listopadu v Praze na Fakultě architektury ČVUT. Byla součástí každoročního programu Ústavu urbanismu a její název byl „Inventura urbanismu“. A protože se s nejbližšími kolegy od mládí zabýváme výzkumem měst, tak mne téma zaujalo a následně jsem několik příspěvků shlédl na jůtůb. Diskuse nad urbanismem a památkami ve městech mě osobně těší a hlavně doufám, že v budoucnu bude probíhat intenzivněji, než tomu bylo v uplynulých třech dekádách. Také doufám, že nezůstane jen u ní a nebude již pozdě na reálné kroky a zásahy v památkových rezervacích, které v některých případech dnes téměř ztrácí opodstatnění... Musím říct, že moderní technologie pronikají takřka do každého oboru a práce „od stolu“ a „od počítače“ je dnes (bohužel) již normou, ale taková je doba… Při sledování mne napadlo, kolik projektů s obdobným zaměřením jako těch, co byly představeny, ale s jinými názvy, je či bylo realizováno v rámci nejrůznějších programů NAKI, výzkumných záměrů a studentských prací? Asi nejvíce mne zaujala pasáž o lokacích měst spojená s otázkami jejich rozměřování a hledání univerzálních řešení. Literatury o této problematice už byla napsána spousta a nevím, nevím, zda nějaký softvér učiní zásadní průlom… Již od starověku docházelo k rozměřování a samozřejmě byly známy také jednoduché geodetické techniky, ale každé město ve středověku bylo vždy originálem a k jeho podobě přispěla řada nejrůznějších faktorů, od rozložení starých aglomerací, cest, kostelů, přírodních podmínek, až po schopnosti a zkušenosti mistrů, kteří rozměření prováděli. Pro středověk byla typická různorodost stavebních forem a měr, které byly výrazně regionálně podmíněny. Parcely i celé domovní bloky se dělily a zase slučovaly, kláštery se rozšiřovaly či umenšovaly, veřejná prostranství nezůstávala neměnná. Asi právě „duch“ středověku „nehumanitním“ odborníkům obecně v jejich projektech chybí a je škoda, že nespolupracují, byť okrajově s předními historiky, archeology či uměnovědci řešící kulturní proměnu třináctého století. Snad by i to pochopení funkce a hodnoty některých památek bylo trochu jiné… Práci profesora z prostorem i časem vzdálené Belgie raději ponechám bez komentáře. Zejména v archeologii měst byl v posledních desetiletích proveden ohromný posun a dnes se zdá, že jen minimum českých a moravských měst opravdu vzniklo na „zelené louce“. Většinou šlo pouze o jejich rozšiřování a doměřování. Je moc dobře, že se konference účastnil alespoň Pavel Šlézar z olomouckého NPÚ, který představil výsledky dosavadního výzkumu Litovle, Uničova a Olomouce. Nakonec je však třeba říct, že jen málo zásadních archeologických poznatků o městech z uplynulých desetiletí bylo publikováno a stále zůstává pouze ve formě různých zpráv a drobných článků. Mimo jiné je to tím, že krom archeologického ústavu v Praze a několika oddělení NPÚ neexistuje u nás žádné akademické pracoviště, které by se archeologickému výzkumu vrcholného středověku systematicky věnovalo. Takže jak se k těm informacím mají dostat ostatní? Příspěvky si rozhodně poslechněte a udělejte vlastní názor. Doporučuji zrychlené přehrávání rychlostí 1,5 až 2.

- Jehlíkova přednáška o výzkumu měst: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=17219

- Databáze mapových podkladů co dělají na ČVUT: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=17757

- arch. Cikán a jeho východiska pro návrh jihlavského náměstí: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=19806

- přednáška o sakrální rovině měst a krajiny: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=21462

- vytyčování měst podle Drdackeho: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=26959

- profesor z Belgie o své teorii vytyčování: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=27896

- architektka Novotná: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=31198

- Pavel Šlézar Litovel, Olomouc a Uničov: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=31860

- O Přemyslu Otakarovi II.: https://youtu.be/-xC1hjK9FOI?t=32657


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.