Keramický „cášský“ roh ze Židlochovic
Při laboratorním zpracování právě ukončeného výzkumu v prostoru
židlochovického zámku nás mezi množstvím archeologického materiálu
zaujal drobný keramický předmět upomínající na zvířecí roh. Vzhledem ke
skutečnosti, že podobný nález nebývá běžnou součástí středověkých
keramických souborů, bylo nutné zapátrat hluboko v paměti, kde že
jsme již něco podobného viděli. Ano, mohl by to být keramický roh
s výstražnou či signální funkcí, ale nejvíce se nám přece jen
zamlouvá myšlenka, že se jedná o tzv. roh „cášský“.
Obdobné nálezy jsou takto nazývány proto, že mohly být suvenýry či
odznaky z poutnických cest do Porýní, zvláště do Cách.
Přestože
Cáchy byly kulturním centrem říše již za vlády Karla Velikého, jehož
ostatky jsou mimochodem v místní katedrále uloženy, vyhledávaným
poutním místem se staly až díky slavnostnímu vystavování zdejších
ostatků - tzv. „čtyř velkých relikvií“.
Toto
slavnostní vystavování říšských relikvií bylo kromě jiného doprovázeno
troubením na trumpety a rohy ze střechy korunovační kaple, kde
trubači zatroubili třikrát do všech světových stran a obyvatelé
okolních vesnic odpovídali podobným troubením. Tento zvyk souvisel snad
s tím, že součástí pokladu uchovávaného v cášském dómu byl
i lovecký roh Karla Velikého. Zvuk rohů i rohy samotné se tak
staly neodmyslitelnou součástí těchto slavností, což se promítlo
i do výroby zmenšených rohů z hlíny, které se brzy staly
suvenýrem návštěvníků cášských poutních slavností, až nakonec plnily
funkci poutních odznaků. Přestože byly vyráběny i z jiných,
drahocennějších materiálů, patřily právě ty keramické k široce
rozšířeným, neboť představovaly nejlevnější suvenýr dostupný širokému
okruhu návštěvníků.
Cáchy byly i místem korunovací římských
králů a císařů, tedy i druhé korunovace Karla IV. Právě
s nástupem lucemburské dynastie na český trůn se Cáchy dostávají
i v našem prostředí do povědomí jako významné poutní místo. Do
prvních let vlády Jana Lucemburského také spadá první zmínka
o nábožensky motivované pouti z Čech do Cách, byť to jistě
nebyla první pouť vykonaná z našeho území. Oblibu poutí do Cách
dobře ilustruje i skutečnost, že v roce 1362 zde Karel IV.
potvrdil nadání pro založení oltáře sv. Václava, o který měl
pečovat česky mluvící kaplan, aby podobně jako v Římě měli i v
Cáchách čeští poutníci svého duchovního.
Kdo však mohl být oním
poutníkem, který si z Cách donesl tento suvenýr na židlochovickou
tvrz? Je zřejmé, že odpověď na tuto otázku budeme hledat velmi nesnadno.
Na základě doprovodných nálezů můžeme říci, že „cášský“
keramický roh se do odpadních vrstev dostal nejpozději během 1. pol. 15.
století. K dějinám i majitelům židlochovické tvrze jsme zde
psali nedávno, avšak připomeňme, že od roku 1353 byl vlastníkem
židlochovického panství moravský markrabě Jan Jindřich a následně
jeho syn Jošt. Přestože se Jošt jako mladík účastnil korunovace Václava
IV. v Cáchách roku 1376, asi jen obtížně bychom tento levný suvenýr
spojovali s osobou moravského markraběte. Ten však již v roce
1407 židlochovickou tvrz z finančních důvodů postoupil Vilémovi
Zajícovi z Valdeka (a na Židlochovicích; † 1420).
A právě Vilém se zdá být vhodnou postavou, za jehož působení se
„cášský“ roh mohl do Židlochovic dostat. Přestože Vilém
Zajíc započal svoji kariéru jako námezdní žoldnéř ve službách markraběte
Jošta, stal se již záhy schopným diplomatem na celoevropské úrovni
a jeho služeb následně využili i král Václav IV.
a Zikmund Lucemburský. Ještě než získal Židlochovice, vykonal Vilém
v roce 1403 pouť do Říma a o dva roky později i do
Santiaga de Compostela. Zdá se být tedy nepravděpodobné, že by si Vilém
při svých početných cestách po Evropě nechal ujít návštěvu v té
době tak oblíbeného poutního místa v Cáchách. Minimálně můžeme
předpokládat, že Cáchy navštívil roku 1414, kdy se mohl účastnit
Zikmundovy korunovace římsko-německým králem.
Keramický
„cášský“ roh samozřejmě nespojujeme přímo s osobou pana
Viléma, neboť člověk jeho postavení měl jistě dost peněz opatřit si
mnohem cennější suvenýr z tohoto poutního místa, ale nelze
vyloučit, že si tento předmět přivezl některý z členů jeho
doprovodu.
Literatura
Fojtík, P. 2015: Keramický cášský roh ze
zaniklé středověké vsi na k. ú. Kralice na Hané, okr. Prostějov, střední
Morava, AR LXVII, 287-298.
Gringmuth-Dallmer, E. 1997:
Archäologische Funde von Musikinstrumenten aus mittelalterlichen Burgen,
Život v archeologii středověku, 192-200.
Haasis-Berner,
A. 1994: Hörner aus Keramik-Wallfahrtsdevotionalien oder Signalhörner?,
Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 22,
15-38.
Mrázek, A. 2014: Fenomén náboženské pouti
v počátcích české reformace. Disertační práce na Husitské
teologické fakultě UK v Praze.
Velímský, T. 1998:
K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích, AH
23, 435-455.
Zajíc, P. 2007: Zajícové z Valdeka na
Moravě. Bakalářská diplomová práce na HU FFMU
v Brně.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.