Bezkov čp. 12

Do naší „sbírky“ výzkumů žijících vesnických domů se letos přidal i statek čp. 12 v Bezkově u Znojma. Bezkov je řádková vesnice v mělkém, široce se rozevírajícím údolí potoka Hradnice (dnes Gránický potok). Jádro obce zřejmě tvoří zástavba severního svahu, která se konstituovala podél komunikace Bítov – Znojmo. Bezkov (Bescowe, Veskov, Weskau) se poprvé zmiňuje ve středověkém falzu k roku 1252, kdy je v majetku křižovníků s červenou z Hradiště sv. Hypolita u Znojma. K jejich majetku patřil až do zrušení patrimoniální správy (Hosák – Šrámek 1970, 67; Hosák 2004, 99; Samek 1994, 42). V obci primárně nebyl kostel (kaple Neposkvrněného početí P. Marie byla vystavěna až v letech 1854-1855), farníci chodili do nedalekých Mašovic, do kostela sv. Jana Křtitele (připomíná se poprvé 1335, Samek 1999, 460). Nejstarší zástavbu vesnice tvoří podélně řazená stavení statků, která si v podstatě doposud zachovala podobu z doby své výstavby (druhá polovina 19. století).Dům čp. 12 tvoří dvojice obytných jednotek otočených do pomyslné návsi štíty. Mezi nimi byl vystavěn průjezd, na obě stavby navazují hospodářské objekty. Dvůr pak uzavírá stodola. Archeologický výzkum se prozatím dotknul jižnější z obytných staveb, o které se předpokládá, že sloužila jako obydlí hospodáře. Vlastní výzkum se pak uskutečnil ve světnici, kde byla položena sonda, jež měla ověřit archeologickou stratigrafii v daném místě nebo odkrýt případné pozůstatky starší zástavby – krov byl datován do 60. let 19. století, čemuž odpovídá zřejmě i výstavba domu. Určitou zajímavost pak představuje (alespoň pro nás) technologie stavby. Dům je navenek vystavěn z kamene, do interiéru je pak primárně vyzděn z nepálených cihel. Z nich pak byly postaveny i příčky a konstrukce otopného zařízení, které bylo ne zcela podle zvyku umístěno při vnitřní stěně stavby. Dům byl vystavěn na hraně svahu, což na jedné straně umožnilo výstavbu poměrně rozsáhlého sklepa pod středním dílem (stavba je trojdílná), na straně druhé však tato situace vyžadovala vybudování mohutné podezdívky na jižní straně dosahující výšky přes 2 metry. Právě tato situace nás vedla k názoru, že zde mohou být dobře dochovány archeologické situace, respektive případné pozůstatky starší zástavby (jak již bylo řečeno, sonda měla ověřit archeologickou stratigrafii, a to z důvodu naplánování dalších zemních prací v této části interiéru domu). Sonda však ukázala něco jiného. Asi nejzajímavějším zjištěním bylo to, že se na podloží nacházela poměrně výrazná kulturní vrstva obsahující keramiku obecně datovanou někam k roku 1200, s tím, že ojediněle se v ní nacházely i archaičtější „kusy“. Což je zajímavá informace vzhledem ke zmíněné první písemné zmínce o Bezkově. První aktivitu, kterou bychom mohli dát do souvislosti se vznikem domu představovala situace, která byla interpretována jako zavalený loch. K závalu podle nálezového materiálu došlo někdy kolem roku 1500. Zda loch náležel k nějaké nad ním se nacházející stavbě nebo byl situován ve volném terénu, nelze prozatím rozhodnout. Po jeho zániku však nad jeho severní částí byla vztyčena stavba, což dokládá subtilní kamenná zídka, respektive podklad pro blíže nespecifikovanou, dřevěnou konstrukci (pravděpodobně roubenou). Žádné další pozůstatky staveb se sondou nepodařilo doložit. Výzkum bude podobně jako v jiných případech doprovázet postupnou rekonstrukci usedlosti…

Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské; Hosák, L. – Šrámek, R. 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I., A-L; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek, A/I; Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek, J/N.