Kostel sv. Jiljí v Kobeřicích (okr. Vyškov) – musí být románská stavba nutně z kvádříků?
Farní kostel sv. Jiljí v Kobeřicích stojí na vyvýšeném místě východně nad okrajem vesnice, o které je první zmínka v souvislosti s farářem k roku 1283 (Hosák 2004, 274-275). Víme tedy, že kostel v této době již existoval. V literatuře se pak stroze konstatuje, že se jedná o pozdně románskou stavbu z první poloviny 13. století (Samek 1999, 149). Vlastní kostel je nevelká stavba s nevýrazně obdélnou lodí, na kterou navazuje krátký odsazený presbytář ukončený apsidou. K jeho severní straně se přimyká sakristie. K severní straně lodi je v celé délce přistavěna kaple P. Marie, na jižní straně lodi, nad primárním jižním vstupem byla vystavěna hranolová věž. Nároží západního průčelí jsou zpevněna dvojicí opěráků. Okna v lodi jsou nově proražena v místech oken původních. Ta se dochovala pouze v apsidě, kde je funkční jen štěrbinové okno v ose s půlkruhovým záklenkem, které se oboustranně rozevírá. Pozůstatek druhého je patrný na jižní straně, dle plánů se mělo stejné okno nacházet i na straně severní (Samek 1999, 150). Do západního průčelí je zřejmě druhotně proraženo velké okno s půlkruhovým záklenkem, které nelze kvůli množství okem patrných úprav zadatovat (snad je na místě okna původního). V západním průčelí se také nachází nový pravoúhlý vstup do kostela, původní monumentální jižní dvakrát odskočený vstup s lomeným záklenkem částečně překrývá věž. Loď je plochostropá, presbytář je zaklenutý plackou, apsida původní konchou. Kvadratická část presbytáře je od lodi i apsidy oddělena přízedními pilíři, které nesou půlkruhové pasy, záklenky jsou nasazeny na podbradkových římsách. Původnímu kostelu náleží v celém rozsahu loď i presbytář, zda byla současná i původně menší sakristie nelze rozhodnout. Primární je zřejmě jižní portál, který stavbu datuje právě do první poloviny 13. století. Ke stavebním úpravám došlo zřejmě i v průběhu 14. století, kdy byl interiér opatřen přinejmenším freskou, z níž se dnes zachovalo jen torzo. Věž je snad pozdně gotická, k čemuž by odkazoval zvon z roku 1462. V 18. století byla zaklenuta kvadratická část presbytáře a zvětšena okna. Z roku 1810 je nový krov a zřejmě došlo k statickému zpevnění stavby oněmi dvěma opěráky. Pravděpodobně byla zbudována i hudební kruchta. V roce 1872 došlo ke zvětšení sakristie do dnešní podoby. Ve 30. letech minulého století byl kostel opravován. Opravy završila výstavba severní kaple P. Marie z roku 1933 (Hosák 2004; Samek 1999; Ličman 1921, 246-248; Unger a kol. 2000, 155-159). Kostel je vyzděn z tzv. lomového zdiva, všechna nároží jsou armována z velkých opracovaných kvádrů. Pokud je opravdu jižní portál primární, lze považovat výstavbu kostela před polovinou 13. století za reálnou. Půdorys kostela, respektive řešení presbytáře však působí značně archaicky. Kostel by mohl být klidně postaven již ve druhé polovině 12. století. Ale není vystavěn z kvádříků, což je obecně považováno takřka za jakýsi axióm. Proč by však měl vždy být románský kostel z kvádříků, proč by nemohl být vystavěn z lomového zdiva? Tím se dostáváme ke kardinální otázce. Pokud bychom připustili, že románské stavby mohou být vyzděny z lomového zdiva, otvírá se nám mnohem větší prostor pro posunutí datace u některých ne zcela ukotvených staveb. Jak církevních, tak profánních. Kostel sv. Jiljí, ve své podstatě zachován takřka v celém rozsahu je jednou z takovýchto staveb.
Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské; Ličman, A. 1921: Vlastivěda moravská. Slavkovský okres; Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek; Unger a kol. 2000: Kobeřice u Brna. Obec a lidé v proměnách času (vydáno při příležitosti III. sjezdu rodáků, konaného ve dnech 6.-8. července 2000.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.