Kolokvium Radnice ve středověkých městech

04. 12. 2014 – Marek Peška

Minulý týden ve čtvrtek jsem měl možnost zúčastnit se jednodenního kolokvia věnovaného středověkým radnicím. Místem konání byl barokní Clam-Galassův palác na Starém Městě pražském, sídlo Archivu hlavního města Prahy, který spolu s katedrou historie UJEP celou akci pořádal. Cílem bylo krom jiného poukázat na význam výzkumu městských radnic v souvislosti s připravovanou dostavbou Staroměstské radnice, která byla ostatně v průběhu dne mnohokrát zmíněna. Dokonce se několikrát hovořilo i o potřebě předstihového archeologického výzkumu, od kterého si historikové možná až přespříliš slibují… Celé jednání vyslechli i dva hlavní organizátoři celé akce historici doc. Václav Ledvinka ředitel AMP a doc. Michaela Hrubá v současnosti děkanka Filozofické fakulty UJEP, která předsedala i přednáškovému dopolední. Pestrá škála příspěvků obsáhla řadu témat od stavební minulosti radnic, přes rozbor vybraných uměleckohistorických prvků, až po úvahy nad společenskou funkcí těchto objektů ve středověkém městě. Za zájmu více než 30 účastníků přednesl zajímavý referát prof. Karek Kibic, který poukázal na vznik radnic z kupeckých, nebo měšťanských domů a uvedl příklady Olomouce, Uničova, Brna, Ustí nad Labem atd.. Kolem tohoto příspěvku se ještě v závěru semináře i v souvislosti s naší přednáškou o brněnské radnici, vytvořila zajímavá diskuse točící se kolem kupeckého domu, který Karel Kibic obecně ztotožňuje s městskou tržnicí. Novou interpretaci znakové galerie u Staroměstské radnice přinesl Martin Musílek, jenž jednotlivé erby spojuje s členy městské rady k roku 1360, kteří se zasloužili o její výstavbu. V této souvislosti se diskutovalo, nakolik byly tyto galerie v tehdejších městech obvyklé a jaká úskalí přináší identifikace jednotlivých rodin a konkrétních osob. Bylo zde uvedeno několik příkladů, které se týkaly i nástěnných maleb. Ostatně v Brně nemusíme chodit daleko, neboť máme dochované hned dvě galerie a to na Staré radnici a v křížové chodbě někdejšího dominikánského kláštera. Další referáty od Bohdana Kaňáka a Petra Zajíčka se věnovaly moravským radnicím v Olomouci, Uničově a Litovli. V této souvislosti musím konstatovat, že je škoda, že těmto radnicím nebyla v minulosti věnována větší pozornost při jejich rekonstrukci a to jak z hlediska stavební historie tak i archeologie, dočkali bychom se možná překvapivých zjištění. Značnou diskusi vyvolal kontroverzní příspěvek Boguslawa Czechowicze o symbolickém/náboženském dialogu vratislavské a pražské radnice v závěru 15. století. Nově vyložený význam symbolu W, který Czechowicz v polské Vratislavi chápe jako zkratku Wroclaw nebyl v pražském prostředí přijat s úplným pochopením. Odpolední blok uzavřel hezký referát Marka Ďurčanského o radnicích jako veřejném prostoru v raném novověku.Díky pořadatelům byl zajištěn výborný přestávkový bufet a namísto oběda se tak mohli všichni přítomní zúčastnit příjemné a zároveň vyčerpávající exkurze v prostorách nedaleké Staré radnice. Seminář sice skončil o hodinu a půl později, než bylo původně plánováno a s kolegyněmi jsem již nestihl navštívit výstavu Benediktýni v srdci Evropy ve Valdštejnské Jízdárně, přesto jsme z Prahy odjížděli spokojení.Pevně věřím, že všechny přednesené příspěvky budou otisknuty na stránkách sborníku Documenta Pragensia a ze semináře tak zůstane více než řada podnětů k zamyšlení v našich hlavách.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.