Kostel sv. Jiří v Bořitově
Bořitov je poprvé zmiňován ve falsu ze 13. století, a to k roku 1173. K roku 1239 se jmenuje Svéslav z Bořitova. Od konce 14. století drželi majetky v Bořitově páni z Boskovic (Hosák 2004, 329; Kniess 1902). Kostel sv. Jiří stojí na vyvýšenině jižně historického intravilánu vsi. Jedná se původně o kostel s podklenutou tribunou. Předpokládá se, že kostel byl vystavěn někdy kolem roku 1200 (Samek 1994, 97). Z původního kostela se zachovala loď, která byla primárně plochostropá. Na severní straně byla vyzděna dvě okna na jižní pak tři. Malé kruhové světlíky po obou stranách lodi jsou stopou po osvětlení podkruchtí. Zajímavé je, že ve zdivu není patrná stopa po severním ani jižním portále. Vzhledem k orientaci stavby k jádru obce by se dal předpokládat vstup severní. Zdivo lodi vyzděné pečlivě z kvádříků je nahoře ukončeno obloučkovým vlisem, zubořezem a římsou. Z původní stavby se dochoval i pravoúhle odstupněný vítězný oblouk. Kostel měl v západním průčelí věž. Otázkou je, zda stála nad emporou nebo před západním průčelím. V obou případech se nelze vyslovit k jejímu stáří (např. na kostele Všech svatých ve Starých Hvězdlicích můžeme demonstrovat až následnou výstavbu věže nad emporou). Věž dokládají sdružená okna, která byla druhotně použita ve zvonicovém patře věže nové. Ta byla vystavěna zřejmě zároveň s novým presbytářem a kaplí sv. Anny. Datace této stavební fáze není jednoznačná. Dobroslav Líbal uvažuje o době kolem roku 1380 (Líbal 2001, 30), Bohuslav Samek pak o 60. letech 15. století a Jakub Vítovský o roce 1480. Líbal tak vyvozuje ze slohového pojednání architektonických prvků (okna, klenba). Samek zřejmě spíš vychází z erbů na svornících klenby a výmalby (viz dále), tedy spíše historických souvislostí (Beneš z Boskovic †1470 měl za ženu Machnu ze Šternberka). Vítovský pak dává výstavbu do souvislostí se známými historickými fakty – vysvěcení kostela a kaple biskupem Vilémem z Kolína (Vítovský 1999, 210). Ohledně výstavby presbytáře a kaple bych se přikláněl k D. Líbalovi, vysvěcení bych dával do vztahu s rekonstrukcí kostela zakončenou onou monumentální výmalbou. Stávající sakristie je mladší než presbytář, což dokládá její přizdění na spáru k jeho opěrákům. O původním románském presbytáři nevíme nic. Nově vystavěný presbytář i kaple jsou osvětleny velkými hrotitými okny s dělícím prutem, v záklencích s trojlistými a čtyřlistými kružbami. Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby a hlubokým lunetovým závěrem. Jsou použita žebra hruškového profilu se zkosenou hranou, která vybíhají někdy z drobných konzol, ojediněle s maskou, jindy na rozhraní obou polí nebo přímo z oblých konzolových přípor sedících na kuželovité konzolce (Líbal 2001, 29-30). V místě křížení jsou překryta štítkem se šternberskou hvězdou, v závěru pak kruhovým svorníkem s erbem Boskoviců. Prostor kaple se do presbytáře otvírá širokou arkádou. Kaple je zaklenuta jedním polem křížové klenby s žebry stejné profilace jako v presbytáři. Sakristie je z presbytáře přístupná lomeným, na hraně zkoseným portálem. Mohutná hranolová věž je zcela předsazená, valeně zaklenutým podvěžím prochází vstup do kostela, který je osazený portálem nejistého stáří (gotický x novogotický). Ve 2. čtvrtině 13. století byl kostel vymalován, což je patrné na jižní zdi a na záklenku vítězného oblouku. Vymalován byl i nově vystavěný presbytář, jak již bylo shora uvedeno, s ústřední malbou svatojiřské legendy, o níž tvrdí J. Vítovský, že manifestovala účast pánů z Boskovic na vojenském rekatolizačním a protitureckém programu (Vítovský 1999, 210). Výrazným prvkem je bohatě zdobený sanktuář, jenž je částečně vyveden i iluzivní malbou. V kostele je dvojice náhrobků – Zikmunda Konáče z Hodíškova (†1568), úředníka Albrechta Černohorského z Boskovic a Kateřiny Čatrvanky z Hosvic (†1576), která po 27 let sloužila paní Boženě z Lipého na Černé Hoře (Kniess 1902). Mobiliář pochází ze závěru 18. století. Fresky byly poprvé odkryty na sklonku 19. století, odkryty byly až v roce 1913, v letech 1921 – 1924 a naposledy v letech 1975-1978 restaurovány (Samek 1994, 96-100; Vítovský 1999, 209). Opět se před námi otvírá otázka spjatá s existencí a funkcí vlastnického kostela. V tomto případě však nemáme mimo empory žádnou hmatatelnou, či viditelnou stopu. Můžeme se jen domýšlet, zda to, že na severní straně lodi jsou pouze dvě okna je důkazem existence šlechtického sídla severně kostela…Druhou otázku představuje datace výstavby presbytáře a kaple sv. Anny, respektive přestavby původního románského kostela. Zde je asi třeba oddělit výstavbu od výmalby a vysvěcení, dokladem může být sanktuář zcela jinak slohově pojatý než okna, respektive kružby a zaklenutí (konzoly s maskami apod.). Sanktuář je jednoznačně zapojen do výmalby presbytáře.
Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravsko-slezské; Kniess, J. 1902: Vlastivěda moravská – místopis Moravy, kraj Brněnský, Blanenský okres; Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek; Vítovský, J. 1999: Monumentální malířství a sgrafito. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno, s. 183-232.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.