Cihelny na Vildenberku
Ve středu 8. května, využivše státního svátku, jsme uspořádali rodinně batatelskou výpravu na ruiny hradu Vildenberka u Pozořic (Holubovi, Kosovi a Mertovi). Impuls vyšel od Petra Kose, který před nějakou dobou objevil severně hradu komplex reliktů výrobních objektů, z nichž některé interpretoval jako cihelny. Kolem vlastního hradu panuje více dohadů. Někteří badatelé na základě jeho velikosti (jeden z největších moravských hradů vůbec) usuzovali na zeměpanské založení. Pro tuto možnost vypovídají nálezy keramiky ze sběrů a nepřímo snad i to, že král Václav II. vlastnil majetky v nedalekých Pozořicích (Bolina – Doležel 1988, 340n) . Jiní mají za zakladatele Půtu I. z Vildenberka (poprvé se Půta podle hradu píše na vánoce roku 1318), který se psal primárně po zmiňovaných Pozořicích. Půta patřil k předním moravským šlechticům své doby, a to se zřejmě odrazilo na mohutnosti hradu. O dvě generace později byli jeho zchudlí vnukové nuceni původně rozlehlé panství prodat. Kupcem byl markrabě Jan Jindřich (roku 1371). Ani on, respektive jeho syn Jošt nebyl schopen nebo neměl zájem takto rozlehlý hrad udržovat a hrad i panství po částech mezi lety 1385 až 1406 rozprodal (Procházka – Plaček 1986; Plaček 2001, 690-691). Je velmi pravděpodobné, že důvodem bylo i shánění finančních prostředků na vedení války se svými bratry. Po roce 1402 se již hrad nezmiňuje. Jeho ruiny se staly výhodným zdrojem stavebního materiálu pro nejbližší okolí. Hrad se nachází při hraně východního okraje Moravského krasu, zvedajícího se nad Vyškovskou brázdu. Jedná se o strategickou polohu s možností kontrolovat dálkovou cestu na Olomouc a dále. I to lze považovat za důvod, proč markrabě ke koupi sáhnul. Někdy se spekuluje o možnosti, že si zde chtěl vybudovat letní sídlo. Pro tuto možnost by hovořilo např. i tradiční vinařství v nejbližším okolí. Hrad je velmi rozlehlý, obepíná ho mohutné zemní opevnění, a to i tam, kde zjevně nemá úplně smysl. V prostoru hradního jádra lze zaznamenat mnoho výkopových aktivit prováděných nejrůznějšími nadšenci a hledači. Díky těmto aktivitám se na povrch dostal stavební materiál, který je jinak spolu se substrukcemi hradu skryt pod povrchem. Velmi zajímavou záležitost představuje množství cihel, které vedou ke spekulaci, že hrad nebo přinejmenším některé jeho části byly vystavěny z cihel. Nachází se zde dva formáty cihel, střední a vysoký. Oba tyto formáty se v Brně (cca 15 km Z směrem) vyskytují již před rokem 1300 (Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010), takže můžeme předpokládat, že byly využity už při první stavbě. Samozřejmě lze uvažovat i o tom, že každý z formátů reprezentuje jednu stavební etapu. Pokud by tomu tak bylo, můžeme teoreticky usuzovat, že vysoký formát náleží až stavebním úpravám realizovaným za markraběte. Tady by se opět dalo uvažovat o brněnských paralelách, kdy víme, že takovýto typ cihel je zastoupen ve všech stavbách, které Jan Jindřich ve městě realizoval. Nabízí se zde i spekulace o výstavbě rezidence, která se již tradiční funkci hradu vzdaluje. Představa o jakékoliv rozumné formě výzkumu, který by na některé otázky mohl odpovědět je nereálná už jen z velikosti lokality, pomineme-li jiné zásadnější důvody. Před hradem se nachází podobně mohutně opevněné předhradí, kterému předstupuje rozlehlá plošina, jež byla také zjevně využívána. Zatímco funkce předhradí je alespoň přibližně jistá o vlastním předpolí můžeme spřádat nejrůznější teorie. Zajímavým faktem je, že se při jeho východní straně vyskytuje několik výrazných a rozsáhlých zahloubenin majících formu exploatačních výkopů (lomů?). Na konci plošiny na bezejmenným potokem se nachází skupina terénních zásahů. V nich kolega Kos rozpoznal částečně vytěžený hliník a trojici cihelen. O dvou dalších depresích lze spekulovat případně jako o vápenkách. O jeho interpretaci jsme neměli pochyb, neboť pod drnem lesa se nacházely zlomky středověkých cihel a množství antuky. Objevil se tak prozatím unikátní stavební dvůr, který zásoboval svými produkty některou ze staveb hradu (Petr Kos původně pátral po „hradní“ vápence). Objevitel celou situaci zmapoval. Lze tedy doufat, že o cihelnách uslyšíme příští rok na Archeologii technice.
Literatura: Bolina, P. Doležel, J. 1988: Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století. AH 13, 321-352; Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010; Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Procházka, R. Plaček, M. 1986: Neznámý Vildenberk? VVM XXXVIII/2, 202-203.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.