Vápenka ze III. brněnského předměstí

25. 01. 2013 – Václav Kolařík – David Merta – Antonín Zůbek

Rozbíhající se záchranný archeologický výzkum doprovázející hloubení stavební jámy pro podzemní garáže před Janáčkovým divadlem v Brně přináší první dílčí výsledky. Tento prostor ve středověku patřil ke III. brněnskému předměstí (Vičar 1966, 235-134). V minulosti v těchto místech neproběhl žádný větší (=plošný) archeologický výzkum. Při výstavbě bastionového opevnění města na sklonku 17. století pak v tomto prostoru došlo k rozsáhlým zemním pracím, jímž předcházela asanace větší části místní předměstské zástavby. Procházel zde příkop před svatotomášskám bastionem, částečně sem zasahoval předsunutý ravelin. Předpokládali jsme, že archeologické terény byly právě v důsledku výstavby bastionového opevnění zničeny, respektive odtěženy. V jižní cca třetině plochy byla část středověkých a novověkých terénů opravdu odtěžena (severní část, kde se terén zvedá, ještě na výzkum čeká). Ukázalo se však, že i zde jsou relativně dobře zachovány podzemní části středověkých staveb a jejich základů. Doposud se podařilo zachytit relikty několika nadzemních staveb reprezentované především sloupovými jamami a základovými žlábky, které nelze prozatím jednoznačně časově zařadit, zahloubený suterén a komplex lochů z 15. století a několik stejně starých obilnic. V současnosti je odkrýván suterén dřevohliněného domu, který shořel někdy po roce 1300. Ze zásypu domu byly odebrány vzorky ze zuhelnatělých dřevěných konstrukčních prvků pro dendrochronologickou analýzu (ing. Tomáš Kyncl). Doposud nejucelenější nález představuje vápenka vybudovaná kolem poloviny 13. století. Jedná se o pec menších rozměrů (2,0 x 1,2 m). Je podobného typu, jaký máme v Brně doložen nejméně ve čtyřech případech (Kolařík – Peška 2006; Merta et al. 2000, 77-80). Obslužný kanál od pece odděluje topný kanál vyzděný z nízkých cihel (k dataci a rozšíření Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010). Právě úpravy topného kanálu odkazují na nejméně dvě větší reparace pece. Předpokládáme, že v rámci výzkumu budou odkryty mimo pozůstatky předměstské zástavby i další protoindustriální objekty. Při jihovýchodní ploše výzkumu bylo zachyceno rozsáhlé soujámí, které by mohlo představovat hliník cihelny ze 14. století. Ucelené objekty, jako vápenka, sklípek z 15. století a sklep dřevohliněného domu byly naskenovány. Ke dnešnímu datu je prozkoumáno cca 1/3 plochy staveniště.

Literatura:
Kolařík, V. – Holub, P. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010. Plzeň, 139-159; Kolařík, V. – Peška, M. 2006: Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně. Archeologia technica 17. Brno, 30-42; Merta, D. – Kováčik, P. – Peška, M. – Procházka, R. – Sadílek, J. 2001: Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Brně v roce 2000. Přehled výzkumů 42 (2000). Brno, 75-107; Vičar, O. 1966: Místopis Brna v polovici 14. století (předměstí). Brno v minulosti a dnes 8. Brno, 226-273.

ilustrační foto