Zápisníček

Novější články:

Petrská

středa  19. 09. 2012 – David Merta – skrýt článek

Petrská ulice je malá ulička za Moravským muzeem, na východním svahu Petrova. V minulosti zde bylo realizováno několik nevelkých záchranných archeologických výzkumů, které doprovázely především liniové nebo jiné drobné výkopy pro inženýrské sítě. Až v současnosti probíhající rekonstrukce kanalizace a vozovky přinesla možnost archeologicky zkoumat ulici takřka v celém rozsahu. Výzkum přinesl několik velmi zajímavých a důležitých poznatků k nejstarším dějinám Brna. Nejpřekvapivějším zjištěním je hřbitov z 12. století, o němž doposud nikdo neměl ponětí. O případných kosterních nálezech v těchto místech neví např. Vilém Hrubý ve své práci o „staroslovanských“ archeologických náleze na území Brna (Hrubý 1961). Jedná se s největší pravděpodobností o hřbitov náležící k nejstaršímu kostelu na Petrově. Hřbitov byl již v minulosti několikrát poničen. Poprvé již někdy na sklonku 12. století, kdy se zde začaly rozvíjet sídlištní aktivity budoucí městské aglomerace (tři objekty nejasné funkce porušily hroby). Následně pak výstavbou dřevohliněných a později zděných domů ve 13. století, které se staly součástí areálu biskupského dvora. Další, mnohem rozsáhlejší narušení hřbitova nastalo při přestavbě biskupského dvora na přelomu 16. a 17. století za biskupa Pavlovského a kardinála Dietrichsteina (Samek 1994, 138; Pavlíčková – Jakubec 2005). Tehdy byla celá ulička snížena, respektive došlo k úpravě svahu a valná část hřbitova nacházejícího se v těchto místech byla odtěžena. Tehdy došlo také k asanaci středověkých staveb, následně bylo vystavěno nové jižní renesanční/raně barokní křídlo biskupského dvora. Naposledy pak hřbitov zasáhly práce spojené s úpravou vozovky v 80. letech minulého století. Všechny shora uvedené práce pak způsobily, že do současnosti se dochovala v různě velkých reliktech dvacítka orientovaných hrobů. Z hrobů nebyly získány žádné předměty osobní výbavy. Jak již bylo řečeno, jedná se s největší pravděpodobností o východní okraj (při výzkumu doprovázejícím rekonstrukci vnitřního prostoru biskupského dvora v roce 2008 nebyly žádné hroby dokumentovány – Holub et al 2009, 362) rozsáhlejšího pohřebiště, které se rozkládalo východně kostela sv. Petra a Pavla. Jednalo se o jediné místo, kde mohl být hřbitov založen. Kostel stál na skalním hřbetě, který k jihu a jihovýchodu ostře spadá do inundace Svratky, v prostoru před západním průčelím lze očekávat sídlo moravských údělníků, takže tento prostor k pohřbívání nepřipadá v úvahu (Borský – Holub – Merta – Peška 2006). Větší část hřbitova je dnes zakonzervována v zahradách nad uličkou Petrskou. S rozvojem vrcholně středověkého města souvisí pozůstatky tří sklepů dřevohliněných domů ze druhé poloviny 13. století. Ulice se konstituovala v období výstavby zděných domů na přelomu 13. a 14. století. Odkryty byly dva domy, respektive jejich jižní stěny v úrovni základů. U západnějšího domu, který byl orientován okapově (dosahoval délky cca 16 m), byla v jihovýchodním nároží zachycena vstupní šíje vystupující do ulice. Výzkum tak přinesl velmi zásadní poznatky především k počátkům města Brna a jeho historické topografii.

Literatura: Borský, P. – Holub, P. – Merta, D. – Peška, M. 2006: Petrské návrší v Brně – poznámky k vývoji zástavby. Dějiny staveb 2006, Plzeň, 200-212; Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. – Sedláčková, L. – Zapletalová, D. – Zůbek, A. 2009: Brno (okr. Brno – město). Přehled výzkumů 50. Brno, 345-376; Hrubý, V. 1961: Staroslovanské Brno. Brno v minulosti a dnes 3, 130-148; Pavlíčková, R. – Jakubec, O. 2005: Biskupský dvůr. Knížecí rezidence olomouckých biskupů v Brně. In: Jeřábek. T. – Kroupa, J. eds.: Brněnské paláce. Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku. Brno; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek A/I, Praha.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Archív: