Kostel sv. Jiljí v Našiměřicích

Kostel sv. Jiljí (St. Aegidius) v Našiměřicích u Miroslavi byl pravděpodobně vystavěn před rokem 1350. Věž je buď současná s lodí nebo mladší, sakristie je ve své dnešní podobě až z doby po požáru 1893, kdy byl opravován celý vyhořivší kostel. Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným, polygonálním presbytářem. V ose západního průčelí předstupuje lodi dominantní hranolová věž. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové klenby a paprsčitým závěrem. Žebra hruškového profilu se protínají v kruhových svornících, sbíhají do kružbových konzol s ostruhovou patkou. V jižní zdi presbytáře je sanktuárium. Architektonické prvky datují vznik kostela do již zmíněného období, tedy před rok 1350 (Samek 1999, 529-530; Plaček 2001, 426; Hosák 2004, 119-120. V současné době probíhá rekonstrukce kostela. Naší společnosti byla akce oznámena brněnským archeologickým ústavem na začátku prosince loňského roku. Vzhledem k tomu, že nás z nejrůznějších důvodů kostely „zajímají“, potěšilo nás to (mimo jiné jsme si vloni s NPÚ na téma středověké vesnické kostely podali neúspěšně projekt do NAKI, ale o tom někdy jindy). Spojili jsme se tedy s farářem, ten nás odkázal na stavbyvedoucího. Stavbyvedoucí nás ujistil, že zatím se v kostele nic z pohledu archeologie dít nebude a že se ozve koncem ledna, kdy to bude aktuální. Mezitím jsme se na kostel byli s kolegou Peškou podívat, abychom v rámci možností alespoň fotograficky zachytili jeho stav před rekonstrukcí. Vzhledem k tomu, že se v domluvený termín stavba neozvala, v únoru jsme vznesli dotaz my. Bylo nám sděleno, že se omlouvají, že na nás zapomněli a že akci již realizuje jiná oprávněná organizace (nezjišťoval jsem která, v úvahu připadají dvě). Zeptal jsem se tedy, zda se i přes tuto skutečnost můžeme na stavbu zajet podívat, protože nás kostel sv. Jiljí opravdu zajímá (komunikace probíhala částečně telefonicky, částečně e-mailem). Odpověď jsem doposud neobdržel. Je nám to líto, neboť se v souvislosti s kostelem sv. Jiljí objevila i otázka jeho vztahu k šlechtickému sídlu, které se nachází západně od kostela. Vzhledem k tomu, že se Našiměřice poprvé připomínají k roku 1236 v souvislosti s místním vladykou Vlkem, lze přinejmenším předpokládat, že se s největší pravděpodobností v místě dnešního kostela nachází kostel starší (vlastnický?). Těch otázek je samozřejmě víc, ale tato je nejlákavější. Takže, co ze shora uvedeného vyplývá, kromě toho, že chyba je na naší (mé) straně? Nabízí se několik možností řešení, které předkládá závěrečný kvíz: A) měli jsme se podívat do MonumNetu, B) měli jsme oslovit Menhir, C) měli jsme výzkum zaregistrovat v Megalitu, D) měli jsme si pustit něco od Megadeth a na všechno se vybodnout? Vše je tak trochu správně, záleží jen na tom, kdo na česko-moravsko-slezské archeologické scéně bude nakonec tím šťastným…

Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské.Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí.Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek J/N.