Hřbitov na Malé Nové ulici v Brně

Archeologický výzkum na Smetanově ulici vyvolaný stavbou polyfunkčního domu je realizován v oblasti se známým historickým osídlením od pozdní doby kamenné. V rámci zkoumané plochy byly odkryty dva hroby kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (2. polovina 3. tisíciletí před Kristem). V průběhu středověku a novověku byla oblast zemědělsky využívána. 20. prosince 1785 byl jako reakce na nařízení císaře Josefa II., které zakázalo pohřbívání zemřelých uvnitř obydlených osad, v tomto prostoru otevřen nový Městský hřbitov. Hřbitov měl dvě brány, z nichž jedna se nacházela v prostoru dnešního Janáčkova náměstí a druhá směřovala směrem k dnešní ulici Lidické. Nejstarší rozsah hřbitova lze vytyčit zhruba mezi ulice Kounicovu, Antonínskou a Botanickou. Severní obvodová linie hřbitova koresponduje se severní hranicí v současnosti zkoumané plochy. Realizovaný výzkum zasáhl přesně severozápadní nároží původní rozlohy hřbitova. Již v roce 1832 vyvstala potřeba dalšího rozšíření hřbitova, jelikož se nedostávalo především zvláštních (čestných) hrobových míst umístěných podél obvodových zdí hřbitova. Do této doby bylo dle odhadů na hřbitově pohřbeno kolem 26 000 osob. Již roku 1849 vyvstala další potřeba rozšíření hřbitova. V posledních letech své existence byl pak z kapacitních důvodů hřbitov rozšiřován téměř každý rok. Dne 30. září 1883 vydala městská rada Zemského hlavního města Brna vyhlášku o zrušení všech hřbitovů v městském obvodu brněnském a zřízení Ústředního hřbitova při Vídeňské ulici. Od 3. 11. téhož roku se tak přestalo na městském hřbitově při Kounicově ulici pohřbívat. Krátce po otevření nového Ústředního hřbitova se také započalo s exhumacemi tělesných pozůstatků osob pohřbených na hřbitovech zrušených v roce 1883. Na místě zrušeného hřbitova postupně vznikl městský park s botanickou zahradou, jižní a severozápadní část byly postupně zastavěny.Záchranný archeologický výzkum odkryl do současné doby pozůstatky 259 pohřbů a cca 50 hrobových jam s prokázanou exhumací tělesných ostatků. V oblasti podél původní hřbitovní zdi jsou patrné jednoduché řady hrobových jam související s čestnými hrobovými místy. V jihovýchodní části zkoumané plochy, směrem k centrální části hřbitova je pak situace hrobových celků složitější, pohřební místa se navzájem překrývají a často mění i orientaci. Změna orientace hrobových míst může souviset s úpravou pohřebního řádu a projektu nového rozdělení hřbitova roku 1824.Nejčastěji jsou zesnulí umístění v dřevěných rakvích, vyskytují se ale i pohřby zcela bez pohřebních schránek. Zvláštní kategorii pak tvoří 6 nalezených kovových – zinkokalových rakví v jihovýchodní části zkoumané plochy. Nejčastějším prvkem funerální výbavy nalézaným v hrobech je jednoduchý plechový kříž z barevného kovu (měď), umístěný původně na dřevěném jádře. Časté jsou také nálezy růženců, litých křížků a medailonů s náboženskými motivy. S pohřebním oděvem souvisí nálezy knoflíků. V několika případech byly také vyzvednuty pozůstatky kožené obuvi. Na antropologickém materiálu lze sledovat četné patologické změny (syfilis, křivice, zhojené zlomeniny, liliput), dva nalezení jedinci byly před pohřbením prokazatelně pitváni.