Výzkum středověkého rýžoviště u Zlatých hor na úpatí Jeseníků ...

18. 09. 2006 – Petr Hrubý, Václav Kolařík, Martin Moník

V červenci proběhl záchranný archeologický výzkum několika rýžovnických pracovišť jižně od někdejšího hornického městečka Zlaté Hory (Zukmantel) na severním úpatí Jeseníků. Výzkum provádělo olomoucké pracoviště ARCHAIA Brno pod vedením Martina Moníka, za spolupráce odborných pracovníků z pracovišť Brno (Václav Kolařík) a Jihlava (Petr Hrubý), kteří zde prováděli detailní geodetické zaměření všech reliktů hornické a rýžovnické činnosti. Kromě nich a stálých pracovníků ARCHAIA Brno se na dokumentaci a výzkumu podílela také studentka oboru archeologie z UK Bratislava Miroslava Plaštiaková. Naměřená data vizualizačně zpracoval Jan John ze ZČU Plzeň a Michal Daňa z jihlavského pracoviště ARCHAIA Brno. Jako odborní konzultanti navštěvovali průběžně zkoumané rýžoviště také J. Večeřa a V. Večeřová, kteří jsou specialisty v oboru rýžovnictví na Jesenicku.Podnětem k archeologickému výzkumu bylo zahájení výstavby nového lyžařského areálu na severním svahu Zámeckého vrchu (Edelstein), kde vznikne sjezdovka s lanovkou, končící několik stovek metrů pod tímto kopcem, u rekreačního komplexu. Plánovaná sjezdovka přitom protíná několik středověkých areálů. V horní části, těsně pod vrcholem se jedná o velmi vzácně dochované mělké jámy s výhozem, které jsou pozůstatkem intenzivní prospekční činnosti. V husté síti jimi středověcí prospektoři sledovali průběh žil, jejich mocnost, vydatnost a hloubku. Zajímavostí v tomto prostoru byla koncentrace středověkých šipek z kuší, které se zde hojně nacházely a které jsou dokladem vojenských aktivit v okolí hradu Edelstein.V místě, kde se svah mírní a kde se na nevelkém potoce vytváří zlatonosný náplav, bylo stavbou zasaženo morfologicky velmi bohaté a zajímavé rýžovnické pracoviště. Sestávalo z jam po těžbě náplavu ve svazích koryta potoka, dále ze sejpů a pak koryt, která přiváděla potřebnou vodu do míst na rýžovnických polích, která byla od potoka již vzdálena. Ve výplních těchto koryt, původně hlubokých často i více než jeden metr se nacházely sedimentární vrstvy, svědčící o intenzivní rýžovnické činnosti. Kromě toho se zde nacházely také klasické menší šachty s kruhovým obvalem, sloužící pro exploataci nabohacených zlatonosných náplavů, které se nacházely ve větších hloubkách a které bylo třeba již těžit a na povrch transportovat hornickým způsobem. Další rýžovnické pracoviště se nacházelo již v dolní části plánované sjezdovky, v místě, kde se v rovinatém terénu již nacházel vyvinutý náplav se zlatonosnými sedimenty. Zde byly předmětem dokumentace mimořádně zachované sejpy a pak útvar, který můžeme na základě analogického srovnání s hornickými a hutnickými areály na Českomoravské vrchovině s velkou pravděpodobností označit jako relikt dřevohliněného opevnění.

Historická mapa lokality z 19. století ...ilustrační foto

3D zaměření dokumentované části rýžoviště ...ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

Pracovní snímky ...ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.