Konec sezóny na Rumberce-Deštné

S koncem babího léta skončil i výzkum na hrádku Rumberce u Letovic, ve zkratce přinášíme dosavadní zjištění.

Archeologický výzkum doložil, že hrádek Rumberk byl vystavěn ve 13. století. Potvrdil tak výpověď písemných pramenů, kde se po něm v roce 1274 píše rytíř Bertold, který přišel s nastávajícím olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburka z Dolního Saska. Bertold byl jedním z biskupových nejvýznamnějších leníků a hrad Rumberk byl centrem rozsáhlého léna, zahrnujícího na 20 vesnic.

Archeologický výzkum získal poznatky, na jejichž základě lze ve stavebním vývoji hradu vyčlenit nejméně tři základní stavební fáze. Do nejstaršího období je možné datovat vybudování stavby v jihovýchodní části centrální plochy hradu. Odkryto bylo vyzdění její suterénní prostory. Měla přibližně čtvercový půdorys o vnitřní světlosti 6,20 x 6,80 m. V případě vlastní stavby lze uvažovat o věži, která byla zřejmě ústřední budovou hradu. Plnila asi zároveň úlohu obranou i obytnou. Její nadzemní část alespoň ve vyšších patrech byla dřevohliněná. Severně od této věže doložil výzkum existenci další budovy. K jejímu půdorysu a podobě nepřinesl výzkum ve svém omezeném rozsahu mnoho informací. Hlavní konstrukce byla opět dřevohliněná. Zda byla použita stavební technologie roubení či hrázdění, není možné na základě nálezů jednoznačně rozhodnout. Jmenované stavby podlehly po jisté době požáru. Věž byla snesena, její sklep zarovnán. Zplanýrována byla i druhá budova. Na místě věže byla zřejmě v zápětí postavena stavba nová, která asi přebírá funkci ústředního objektu hradu. Stála na zvýšeném terénu, vzniklém částečně z planýrky předešlé stavby. Alespoň její část byla mírně zahloubena do terénu. Rovněž tato budova se stala obětí požáru, což dokládají zlomky vypálené mazanice, vyplňující zahloubené partie.Po požáru došlo k úpravě terénu a výstavbě v tomto místě již třetí stavby. Hlavním stavebním materiálem opět bylo dřevo a hlína. Tato stavba nezanikla zřejmě požárem, ale byla zbořena nebo zchátrala samovolně, po opuštění hradu. Zánik hradu se na základě písemných pramenů předpokládal někdy ve druhé polovině 14. století či nedlouho poté. V průběhu tohoto věku totiž došlo k rozdělení léna do rukou více držitelů a jeho centrum získal roku 1391 Zikmund z Letovic. Ve výčtu příslušenství se však uvádí jen městečko Rumberk. Hrad tudíž mohl být už pustý nebo byl opuštěn krátce poté jako nepotřebný. Předběžné vyhodnocení získaných nálezů, hlavně zlomků keramiky však připouští možnost, že na centrální ploše hradu se žilo (ať už v jakékoliv podobě) ještě ve 2. polovině 15. století (zřejmě v neklidné době uhersko-českých válek). Poněkud překvapivým se ukázalo zjištění, že archeologický výzkum neobjevil doklady předpokládaného opevnění hradu hradební zdí (zazněly sice názory, že se celá fortifikace zřítila po svahu, ale to se zdá velmi nepravděpodobné, stejně jako to, že byla rozebrána na okolní stavby). Fortifikace zřejmě měla dřevěnou podobu, a to jen lehčího charakteru.

Archeologický výzkum získal vzhledem ke svému omezenému charakteru (soustředil se na vyčištění a dokumentaci starších zemních zásahů - amatérské archeologické výzkumy, bunkry mládeže či partyzánů apod. - a minimálně zasahoval do původních terénů) relativně nepočetný soubor nálezů. Největší částí se na něm podílejí zlomky keramických nádob a zvířecí kosti. Ze železných předmětů je potřeba jmenovat 4 hroty šípů, 2 přezky, 1 nůž a hřeblo. Nalezeny byly také ojedinělé zlomky skleněných nádob a drobná mince (parvus) ze 14. století.