Aktuální stav ZAV Panenská

30. 09. 2009 – Marek Peška

Probíhající archeologický výzkum na ulici Panenské v Brně doposud učinil mnohá zásadní zjištění a to především k vývoji nejstarší nezděné měšťanské architektury v průběhu 13. a 14. století. V současné době můžeme konstatovat, že archeologické terény jsou v těchto místech mimořádně dochovány (na brněnské poměry) a tudíž vydávají i množství unikátních informací, především o nejstarším osídlení v tomto prostoru (13. století). Archeologickým výzkumem je prozatím dokumentováno na 600 uloženin, 200 výkopů a 100 konstrukcí. Nalezený materiál skládající se především ze zlomků keramických nádob je deponován v cca 120 banánových bednách. Mimo nálezy keramiky je možné jmenovat unikátní soubor 60 mincí z různých nálezových situací (především z odpadních jímek a suterénů domů – slibujeme si zpřesnění datace vázané k existenci a zániku těchto staveb), zlomky železných nožů, ostruh, podkovy a několik kusů přezek a dalších předmětů z barevných kovů. Mezi unikátní nálezy patří korpus Krista (13. stol.), kostěná šachová figurka (1. pol. 13. stol.), keramická figurka muže, keramičtí koníčci (13. stol), přívěsek s polodrahokamem (16. stol.), zlomky aquamanilií a jiné. Jak už bylo výše řečeno, jako jedinečné se v rámci nálezové situace jeví především množství pozůstatků zachycených částí dřevohliněné architektury 13. století. V současné době se jedná o 6 reliktů suterénů dřevohliněných domů dochovaných převážně v celých půdorysech, se vstupy a dalšími konstrukčními detaily. Ze shořelých konstrukcí domů byly odebrány vzorky pro dendrochronologické analýzy, jenž po analýze, pokud bude pozitivní, upřesní období výstavby jednotlivých staveb. Ve velké míře byly zkoumány stavební detaily dochované v otiscích (mazanice), jenž pomohou osvětlit stavební techniky minulosti a obecně i podobu měšťanských domů ve středověku. Takto výše popsaná situace jedinečně dochovaných reliktů dřevohliněné architektury 13. století je v brněnském prostředí naprosto unikátní. Mimo nejstarší stavební památky byla v rámci odkryté plochy zkoumána i pozdně gotická a renesanční architektura. Otázkou zůstává absence vrcholně gotické zděné architektury známé z ostatních částí města. Tento stav snad objasňují písemné prameny z poloviny 14. století, kdy je v těchto místech jako obyvatelstvo jmenována chudina. Po vystavění první zděné architektury (15. až 16. století) se ve zkoumaném prostoru až do zbourání staveb v první polovině 20. století již příliš nezměnilo. Výrazně omezeny byly také veškeré zásahy do terénu, což umožnilo výjimečné dochování archeologických situací až do dnešní doby.

ilustrační foto