Aquamanilia
Aquamanile je obecné novodobé pojmenování pro nádobu figurální podoby, která byla určena k mytí rukou, jak v prostředí světském tak při liturgických úkonech. Při záchranném výzkum na Rašínově ulici č. 4 bylo v roce 1997 v jedné z vrstev nalezeno torzo aquamanile z přelomu 14. a 15. století, tvarem připomínající ježka. Byla jsem požádána o vyhotovení volné napodobeniny této a dvou dalších aquamanilií (koník a beran z výzkumu Velkého špalíčku v roce 2000, datovány do závěru 13. století), práce zajímavá, ale s mnohými nástrahami o kterých se vám nyní zmíním.Středověký hrnčíř používal ke své produkci výhradně hrnčířského kruhu a to i k výrobě zoomorfních aquamanilíí. Tělo je vždy točeno na kruhu, nožky a hlavička pak modelována, ucho je zpravidla vyrobeno běžným způsobem tzv. tažené. Prvním krokem je výběr hlíny. Je třeba vybírat z hlín, které jsou dnes běžně dostupné na trhu, v našem případě jsem zvolila standardní točířskou hlínu ROT, která se barvou střepu nejblíže podobá originálu, který je u ježka světle režný. Střep koně i berana je cihlové barvy, zde posloužila tzv. „červenice“ (směs červených jemně ostřených hlín). Barva střepu má v konečné fázi významný vliv na barvu glazury. (Barvy některých glazur mívají proměnlivé odstíny podle charakteru podkladu, ale to je jen jeden z mnoha faktorů majících vliv na výsledný produkt). Před samotnou výrobou bylo třeba pečlivě propočítat proporce a rozměry objektu, počítat s 10 – 15% smrštěním při schnutí a pálení. Při výrobě ježka bylo velkou výhodou, že jsem měla k dispozici originál, u ostatních „kopií“ (beran a koník) tomu tak nebylo, a na výsledku je to patrné. Nejproblematičtější bylo u všech tří aquamanilií zachovat tvar doplňků (nožky a hlavička), které hrnčíř spontánně připevnil na tělo bez složitého vyměřování.Pálení probíhalo na dvakrát, první je tzv. přežah, kdy objekt změní své fyzikální vlastnosti a je schopen pojmout glazuru, aniž by došlo k jeho rozpadu, 950 °C a ostrý výpal s glazurou na 1 100°C. Výpal probíhal v elektrické peci, kde se nepředpokládají výkyvy teploty, způsobující popraskání výrobku nebo nežádoucí efekty na glazuře. U originálů (hlavně berana a koně) jsou patrné tmavé nataveniny na glazuře (popel?), který bylo velmi složité napodobit. Uchýlila jsem se k experimentu a rozhodla se použít jemně nadrcenou železitou rez, vmíchanou přímo do glazury. Částice železa se nakonec ukázaly jako příliš velké a povrch místy připomíná spíše loštický pohár. Podařilo se tím však narušit nepřirozenou jednolitost glazury. Mimo jiné je problematický i odstín glazury. Je to směs několika nám dostupných glazur, nanášených v poměrně silné vrstvě. K uspokojivému výsledku by bylo třeba podstoupit řadu zkoušek a testů, k čemuž nemáme ani technické zázemí a bohužel ani dostatek času. Proto provedení každého podobného úkolu je vlastně jedním velkým pokusem.
Kresebná rekonstrukce
Konečný výsledek
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.