návrat na úvodní stránku...

Náměstí Svobody č. 9

archeologický výzkum / stavební vývoj / majitelé domu


Archeologický výzkum proběhl v měsících září až prosinci 2004 v souvislosti s výstavbou obchodního a administrativního centra v místě tzv. proluky na náměstí Svobody č. 9 v Brně.
I přesto, že v místě výzkumu nebyl dochován původní terén a archeologický výzkum tudíž probíhal až pod podlahou domu sklepa, přinesl výzkum zajímavé svědectví o životě lidí ve středu města Brna v období od 13. do počátku 19. století.
Nejčastějším nálezem při výzkumu uvnitř města jsou odpadní jímky, které byly hloubeny v zadních částech hospodářského zázemí domu. Často mívaly dřevěnou konstrukci, v mladších obdobích byly vyzdívány. Je snad trochu paradoxní, že právě věci tehdy již nepotřebné jsou pro nás dnes hlavním zdrojem informací o běžném životě tehdejších lidí.
Z období 1. poloviny 13. století se podařilo zachytit pozůstatky 4 odpadních jímek. Jedna z nich poskytla unikátní nález 4 tyglíků, u kterých se podařilo rentgen-fluorescenční analýzou zjistit zbytky stříbrných slitin a v jednom případě i zlato.
Zajímavým nálezům vděčíme také vysoko vystupující spodní vodě v místech výzkumu, díky níž se nám zachovalo množství dřevěných předmětů, což je v prostoru Brna spíše vzácností. Z poloviny 15. století se nám tak dochovala cele vydřevená jímka s velkým množstvím dřevěných předmětů. Stěny měla proti sesuvu zeminy vyztužené deskami, konstrukci zpevňovaly sloupky a nosné trámy. Ze zásypu jímky byl vyzvednut typický keramický materiál 2. poloviny 15. století (stolní a kuchyňská keramika, soubor kamnových kachlů), unikátní však byly především dřevěné a skleněné nálezy. Z destruované nadzemní konstrukce bylo v zásypu zakonzervováno vlastní záchodové prkénko, a dále s ní může souviset i několik blíže neinterpretovatelných stavebních a konstrukčních dřevěných prvků. Z vlastního obsahu jímky (tedy nepotřebného domovního odpadu) je z dřevěných nálezů významný především nález šesti ševcovských kopyt (první takový nález v Brně), žebříku, části mísy a dřevěného kola (loukotě, ráfek i náboj). Za zmínku stojí také nález spodní části skleněné číše či zbytku kožené boty. Z konstrukce a obsahu odpadní jímky bylo odebráno několik vzorků dřeva pro dendrochronologickou analýzu. Z konstrukce jímky byla získána data v rozmezí let 1444-1455 a 1430-1437. Nejmladší datum pak lze vztáhnout k nejpozdějšímu možnému datu vzniku jímky, tj. rok 1455. Dřevěné prvky obsažené v zásypu jímky poskytly nejmladší možná data smýcení stromů před r. 1468. Můžeme tedy uvažovat, že jímka byla užívána nejméně cca 15 let.
Kromě odpadních jímek byl v jižní části staveniště dokumentován pozůstatek zahloubené části dřevohliněné stavby (suterénu). Tato zahloubená kůlová stavba se zde nacházela nejpozději ve druhé polovině 13. století a s ohledem na vzdálenost k uliční čáře můžeme soudit, že se jedná spíše o stavbu hospodářského charakteru.

Stavební proměny městiště
Novověká zástavba domovní parcely zaujala celou šíři velkého gotického městiště. V zadní části tohoto městiště, protáhlého do hloubky bloku, stávala podle ikonografických pramenů ještě v 17. století hranolová věž, opatřená tehdy barokní helmicí. Neobvyklost takové stavby v jádru městského bloku lze vysvětlit jedině tak, že šlo o reziduum pozdněrománské domovní zástavby z počátku 13. století. Podle některých historických pramenů vznikly ještě ve středověku na území tohoto městiště dva domy. V roce 1634 stával již opět na původním městišti jiný dům, patřící hraběti Jakubovi z Rotalů, za něhož došlo roku 1661 ke zvětšení domu další přestavbou. Velký pozdněrenesanční měšťanský dům zaujal v 1. polovině 17. století celou stavební parcelu se 2-3 dvorními křídly. Měl dvoupatrové průčelí obdobného rázu jako sousední honosné domy východní fronty náměstí. Podle kvaše J. Masserla z roku 1768 byla již barokizovaná fasáda sedmiosá, s malovaným vlysem nad okny 2. patra a domovním vstupem s postranní pilastry. Patrně pozdněbarokní či klasicistní úpravou byl dům zvýšen o 3. patro.
Za První republiky (před 1931) je vývoj domu dovršen demolicí a výstavbou OD Jepa, pozdějšího Domu nábytku. Jednalo se o funkcionalisticky řešenou budovu s plochou šestiosou fasádou podle projektu arch. Otty Eislera. Za 2. světové války byla stavba poškozena spojeneckým bombardováním (20. 11. 1944). Po jejím odstřelu v roce 1988 zde zůstala na dlouhých 16 let jen proluka. Město sice hledalo investora s úmyslem zastavět nevzhlednou „díru“ na hlavním brněnském náměstí, avšak vleklé soudní spory o dědictví tomu bránily.
Až v roce 2004 získala pozemek pražská realitní kancelář, jíž vybraný a uskutečněný projekt dnes jistě žádný z návštěvníků náměstí Svobody nepřehlédne.

Co víme o majitelích domu ?
Na základě údajů zpracovaných O. Vičarem z Pamětní knihy města Brna a berních rejstříků z roku 1365 vlastnil v tomto prostoru dům Petrus de Thusnawicz. O. Vičar situuje na tuto parcelu i již výše zmiňovanou věž známou z výjevu H. B. Beyera a H. J. Zeisera (zachycuje situaci r. 1645), či Folperta van Ouden van Allena (1690), kdy argumentuje označením majitelů sousední parcely – Conradus in Turri, r. 1365 Michael (in Turri) de Gotha. Významnost tohoto prostoru naznačuje i sousedství domu rychtářova (Jacobus de Ror iudex).
Podle některých historických pramenů vznikly ještě ve středověku na území tohoto městiště dva domy. Jeden z nich obýval roku 1442 malíř Jan a další tři nájemníci včetně zlatníka, později zlatník Bartoloměj s rodinou a dalšími měšťany. V druhém domě bydlel roku 1442 markraběcí číšník Beneš, koncem 16. století pak hostinský P. Passold a Zikmund z Dietrichsteina. V roce 1634 zde vlastnil dům hrabě Jakub z Rotalů. Ten vedl roku 1659 spor ohledně studně jižního sousedního domu, jejíž voda dělala jeho studni škodu. Od roku 1739 patřil dům hraběti Josefu Heisslerovi, koncem 18. století přešel do vlastnictví obchodníka V. Wintersteina.
Dále je uveden jako vlastník domu hrabě Mitrowsky a od roku 1827 František hrabě ze Žerotína. Žerotínové vlastnili dům ještě r. 1867. Po té se dům pravděpodobně dostává do nešlechtických rukou (sídlila zde Česká eskomptní banka), za První republiky (před 1931) je jeho vývoj dovršen demolicí.

ilustrační fotografie
Letecký pohled na plochu výzkumu

Letecký pohled na plochu výzkumu

Rozmístění a rámcová datace odpadních jímek na parcele. Červeně

Rozmístění a rámcová datace odpadních jímek na parcele. Červeně čárkovaně možný průběh parcelní hranice ve středověku

Výzkum vydřevené jímky

Výzkum vydřevené jímky

Dílčí pohledy na vydřevenou jímku

Dílčí pohledy na vydřevenou jímku

Konstrukční prvky stěn vyzvednuté z vydřevené jímky

Konstrukční prvky stěn vyzvednuté z vydřevené jímky

Část dřevěného záchodového prkénka

Část dřevěného záchodového prkénka

Unikátní nález ševcovských kopyt, částí dřevěné mísy a kožené bo

Unikátní nález ševcovských kopyt, částí dřevěné mísy a kožené boty

Skleněné poháry

Skleněné poháry

Keramické nálezy z výzkumu

Keramické nálezy z výzkumu

Technická keramika – tyglíky z 1. poloviny 13. století

Technická keramika – tyglíky z 1. poloviny 13. století

Pohled na stopy po kůlové konstrukci stavby z 13. století, vlevo

Pohled na stopy po kůlové konstrukci stavby z 13. století, vlevo patrná část zachycené studny

Fotografie z roku 1899

Fotografie z roku 1899

Pohled na OD Jepa, podzim 1945

Pohled na OD Jepa, podzim 1945

Pohled na tzv. proluku na náměstí Svobody, rok 2005

Pohled na tzv. proluku na náměstí Svobody, rok 2005

Počátek roku 2006…

Počátek roku 2006…

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english