návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Jihlavské a uherskobrodské středověké „drenáže“

úterý  12. 3. 2019 – Marek Peška – skrýt článek

Naši předkové již od starověku věděli, že voda je pro život nezbytná, ale vlhko je příčinou řady nemocí a komplikuje stavební a hospodářské práce. Proto se vyspělejší středomořské národy snažily budovat větší či menší vodní díla, která v dobách starého Říma vedla až k velkolepým inženýrským stavbám jako byly mnohakilometrové vodovody a obdivuhodné odvodňovací a odpadní kanály. Naše země se bohužel na srovnatelnou úroveň dostaly až v období baroka. Což je přinejmenším 1500 let po té, co se tyto stavby staly běžnou součástí života římské říše. Samozřejmě, že i v historii našich zemí nalezneme výjimky. Asi nejznámějším a také nejambicióznějším projektem byl nerealizovaný záměr Karla IV. propojit kanálem Dunaj a Vltavu. V mnohem skromnějším měřítku se však středověké „inženýrské“ stavby obecně uplatnily např. v hornictví a rybníkářství. Česká a moravská města byla přinejmenším do sklonku středověku zablácená a odkázaná na příležitostné odvodňovací kanálky v ulicích a na parcelách. Větší inženýrské stavby byly až záležitostí nastupující renesance. Proto máme radost z každého nálezu, který se této opomíjené oblasti dotkne. V Brně, které je dlouhodobě naší základnou ojediněle nacházíme nejrůznější kanálky a drenáže s vydřevenými stěnami, rozhodně však nelze hovořit o nějakém systému. Příčinou je hladina spodní vody, která zde byla vždy poměrně nízko a kamenné kanálků či jejich soustav nebylo třeba… Oproti tomu v Jihlavě byly přinejmenším od pozdního středověku běžnou záležitostí, o čemž jsme se loni mohli přesvědčit pod gotickým sklepem na Masarykově náměstí 47 (viz foto). Nález obdobného charakteru jsme však vůbec nečekali v Uherském Brodu, kde byl kamenný kanálek dlouhá staletí skrytý pod jílovou podlahou sklepa pozdně středověkého domu ze dřeva a hlíny (!). Spodní voda musela tamní měšťany asi hodně trápit, protože i dnes v suchých letech je úroveň někdejších podlah mírně zvodnělá. Anebo je to trochu jinak a vlhkost se v 15. století natolik zvýšila, že si to vynutilo nové odvlhčovací opatření? Celá věc mne zaujala a odpověď jsem se snažil nalézt v knize „Malá doba ledová“ od Briana Fagana, kterou jsem měl zrovna po ruce. Má očekávání byla samozřejmě zcela naivní a jednoduchou odpověď jsem nenalezl... Myslím, že do budoucna by bylo velmi zajímavé sledovat tento jev (trend) v širším regionu a nespojovat výstavbu „drenáží“ pouze se zlepšováním infrastruktury měst jako je tomu dosud, ale zauvažovat i nad ochranou domů před větším úhrnem srážek, které dané období přineslo. To je však otázka spíše na klimatology…

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english