Stará sklepení z uherskobrodského náměstí TGM…

01. 03. 2019 – Marek Peška

„Pořád ty Vaše suterény“ komentoval kolega při jedné z našich debat můj monolog na téma nejstarších domů v moravských středověkých městech. Měl pravdu, náš zájem o výzkum středověkých domů a staveb je trochu obsesí. Když jsme byli osloveni na provedení vykopávek na náměstí, věděli jsme, že Uherský Brod je rájem zasypaných sklepů. Potvrdili to ostatně předloni na ulici Hradišťské i kolegové Chrástek a Bartík z muzea v Uherském Hradišti. Současný výzkum však zcela předčil naše očekávání. Krom Panenské ulice v Brně jsme nikdy nekopali najednou tolik zasypaných sklepů jako tady - zatím jich je pět. Co je však na těchto sklepích tak zajímavé? Běžný návštěvník je totiž nepozná. Jde o jámy, které byly kdysi vybedněny dřevěnými sloupy, deskami a opatřeny trámovým stropem a obytným přízemím. Byly to stavby ze dřeva a hlíny, které se v menších městech běžně stavěly až do 16. století. Některé byly zasypány a jiné zase shořely. Zůstaly po nich zbytky sloupových jam, ohořelých sloupů, trámů a požárové zásypy bloků spálené hlíny, které odborně říkáme mazanice. Na dochovaných kusech této mazanice můžeme sledovat nejrůznější otisky trámů, kuláčů a desek a na základě nich uvažovat o podobě tehdejších domů. No, nestačíme plnit banánové bedny, kterých už máme desítky (kdyby někdo věděl o nějakých prázdných rádi je přijmeme i jako dar ). Mezi vědci v minulosti probíhala vzrušená diskuse, jestli to byly zemljanky (tzv. provizoria), či sklepy nad kterými bylo přízemí. V posledních letech se ukázalo, že přinejmenším ve městech o žádné zemljanky (zemnice) nešlo a my jsme tomu rádi i proto, že se nám to samotné slovo moc nezamlouvá… Stále však bádáme nad podobou těchto domů, jejich konstrukcí (sruby, hrázdění), životností, otázkou pater, rozsahu přízemí, které překračuje obvod hliněného sklepa a tak dále a tak dále. Výzkum v Uherském Brodě nám sice na všechny otázky neodpoví, ale některé z nich alespoň upřesní. Vzhledem k umístění parcely na náměstí a její nezastavěnosti po celé 20. století je však jasné, že zde máme jedinečnou příležitost sledovat osudy jednoho městiště od založení města Přemyslem Otakarem II. v roce 1272 až do 16. století. Je to ojedinělá situace nejen v rámci Moravy, ale troufám si říct i širšího regionu zasahujícího na Slovensko, do Rakouska a Maďarska… A protože je to opravdu výjimečné a sezóna ještě není v plném proudu, vystřídala se na výzkumu většina archeologů naší společnosti. Ostatně poznáte to na jedné z fotografií. Na závěr ještě připojuji několik dobových kreseb včetně vyobrazení Uherského Brodu kolem roku 1700 a rekonstrukcí z pera Davida Merty a pražských kolegů.

Pokud by se o těchto dřevohliněných domech chtěl někdo dozvědět více, může si projít některou z našich starších studií:http://www.archaiabrno.org/home/?acc=download&file=718

http://www.archaiabrno.org/home/?acc=download&file=717