Boskovice, hrad a cihly

30. 01. 2019 – David Merta

Na hrad jsem jezdil v minulém dvacetiletí, takže jsem věděl takřka o všem, co se tam událo. K hradu jsem si vybudoval jakýsi vztah. Znal jsem totiž kastelána a jeho rodinu…Jsou tací, kteří vidí cihlu jenom jako stavební materiál a žádné další možnosti od nich neočekávají. Podle mne tomu tak zcela není. Já si myslím, že cihly mohou stavbu i datovat. Prozatím mne nic nepřesvědčilo o opaku. Boskovický hrad je toho podle mne živoucím důkazem. Vlastní sídelní hrad tohoto významného moravského rodu byl postaven snad v první polovině 13 století. K roku 1222 známe jistého šlechtice Jimrama z Boskovic, ten však zřejmě sídlil na opevněném sídle, které stálo snad na místě, zvaném dnes Bašta, případně někde jinde. Pravděpodobně ještě tento původní hrad byl roku 1312 dobyt vojskem Jana Lucemburského. Jeho majitel totiž a jím byl Arkleb z Boskovic ten byl v opozici proti němu, dnes by se řeklo prostě v odboji. Král Arklebovi na přímluvu panstva odpustil a jeho majetek včetně hradu roku 1313 vrátil. Ten postavil nové sídlo na místě současného hradu. Této skutečnosti právě odpovídá rozměr nejstarších použitých cihel, který je typický pro Lucemburské období. V moravských markraběcích válkách, na sklonku 14. století, se Arklebův vnuk Jan Ozor z Boskovic postavil proti markraběti Joštovi, což mělo za následek trestnou výpravu. Při té byl hrad obléhán a dobyt. Jošt hrad následně zabavil a roku 1398 jej daroval svému straníkovi Erhartovi z Kunštátu s povolením, že ho může zcela obnovit. Na počátku husitských válek držel Boskovice Viktorin z Kunštátu, avšak hrad zřejmě dobylo a obsadilo vojsko biskupa Jana Železného, který husity z duše nenáviděl.,.Ne však na dlouho. Roku 1424 byl však hrad znovu dobyt husity a poté zůstal v rukou pánů z Kunštátu až do roku 1458, kdy jej nově zvolený král Jiří z Poděbrad vrátil jako úhradu dluhů Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Koncem 15. a zejména začátkem 16. století za Kryštofa z Boskovic byly na hradě prováděny rozsáhlé stavební úpravy. Kryštof se též v tomto období účastnil na tažení proti Turkům, které ho natolik finančně vyčerpalo, že musel roku 1547 hrad prodat Šimonu Ederovi ze Štiavnice v Uhrách. Ten se v okolí neúspěšně pokoušel i o těžbu drahých kovů. Jeho syn Vít tedy prodal Boskovice roku 1569 Jarošovi ze Zástřizl. Jmenovaný provedl na hradě výrazné renesanční úpravy patrné doposud. Roku 1690 sňatkem se Zuzanou ze Zástřizl vyženil hrad Walter Xaver z Dietrichstejna (1664 a6 1738), který byl také posledním majitelem panství, který na hradě do roku 1720 i bydlel. Poté sloužil objekt pouze k hospodářským účelům či jako kanceláře. Takže lze konstatovat, že zde rozměry použitých cihel odpovídají našim znalostem z písemných pramenů. Netřeba podotýkat, že víc by zřejmě přinesl tzv. moderní archeologický výzkum a SHP. Nejlépe oba dohromady, kdy by archeologický výzkum odpovídal na otázky SHP a obráceně…o archeologickém výzkumu případného obléhacího tábora na planině pod tzv. Baštou nemluvě.

Plánek hradu jsem si s dovolením vypůjčil z Encyklopedie moravských hradů od Miroslava Plačka.

Pro toho kdo si chce pročíst něco více o cihlové archeologii v Brně a na Moravě jsou zde k dispozici ke stažení dvě naše studie:

http://www.archaiabrno.org/home/?acc=download&file=708

http://www.archaiabrno.org/home/?acc=download&file=707


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.