Středověký klášter v Nové říši
V samotném centru Vysočiny poblíž Telče se nachází malé zapomenuté někdejší klášterní městečko Nová říše. O založení tamního konventu premonstrátek se bohužel nedochovaly prameny, podle pozdní klášterní tradice stál u jeho vzniku roku 1211 Markvart z Hrádku a jeho žena Vojslava. Novoříšský konvent byl osazen prostřednictvím kláštera v brněnských Zábrdovicích a první řeholnice přišly patrně z dolních Kounic. Do počátku 15. století klášter vcelku prosperoval a devastující vliv na něj měly až husitské války. Podle tradice měl být v letech 1423 až 1424 vyloupen a roku 1430 zpustošen a srovnán se zemí. V druhé polovině 15. století se klášter snažil spíše s menšími úspěchy získat nazpět uchvácený majetek a jeho nedobrá hospodářská situace zřejmě vyvrcholila v úpadek na počátku 16. století. Tehdy byl jmenován jeho ochráncem Jindřich z Hradce a na Telči. Skutečná restaurace kláštera, však byla zahájena až po roce 1605 proboštem Janem Skotnickým. V roce 1619 byl následně vypleněn a stala se z něj na nějaký čas dokonce nekatolická motlitebna. V roce 1641 došlo k jeho definitivní proměně v mužský konvent, když bylo ze Zábrdovic do Nové říše uvedeno 7 kanovníků. Další rozvoj sice byl narušen vypleněním konventu Švédy v roce 1645, ale po tomto posledním násilném aktu již nic nebránilo barokní obnově a postupné výstavbě rozsáhlého barokního konventu v průběhu druhé poloviny 17. a v 18. století. Bez úhony dokonce přečkal i josefínské reformy. Za druhé světové války byl při heydrichiádě klášter obsazen jednotkami SS a přeměněn na sídlo Hitlerjugend. Kromě tří noviců skončili všichni tehdejší řeholníci v Osvětimi… Po krátkém poválečném pokusu o obnovu byl konvent v roce 1950 opětovně zrušen a jeho bratři byli postiženi dalšími, tentokrát komunistickými represemi. K jeho „definitivní„ obnově došlo záhy po roce 1989.
Dosud je v literatuře obecně přijímaná teorie, že středověké části konventu zanikly a během husitských válek byl klášter zničen. Stopy po středověkém konventu dosud nebyly nalezeny. Klášter i s kostelem byly znovu postupně postaveny v průběhu baroka. Žádný stavebně historický průzkum na areál nebyl dosud vypracován, nebo jsme na něj prozatím nenatrefili. Nicméně zde máme několik indicií, které poukazují na starší původ barokního konventu již při pohledu na jeho rozvržení. Jednak je to vychýlená orientace kostela vůči kvadratuře, dále neobvykle protáhlý a obdélný rajský dvůr spolu s opěrnou soustavou pilířů kolem kaple sv. Anny postavené údajně po roce 1616. Stavební práce v rámci kvadratury v uplynulých dvaceti letech zřejmě nebyly pozorně sledovány, neboť již z letmého pohledu na odhalené nádvorní stěny, jinak nově omítnutém ambitu, je zřejmé, že se jedná o stavbu předcházející období baroka.
Nicméně díky archeologickému výzkumu v průběhu letošního roku je jasné, že se v oblasti poznání nejstarších stavebních dějin konventu posuneme významně kupředu. Od letošního léta je v areálu prováděn rozsáhlý archeologický výzkum v souvislosti s odvlhčením a předlážděním prostoru barokního ambitu. Výzkum provádí Muzeum Vysočiny v Jihlavě pod vedením Davida Zimoly a ve spolupráci s územním odborným pracovištěm Národního památkového ústavu v Telči zastoupeným historikem a archeologem Stanislavem Vohryzkem, kteří i s dalšími archeology MVJ a antropology z Lékařské fakulty Karlovy Univerzity tvoří skvělý tým. Náš ústav se externě podílí prostřednictvím mé osoby na interpretaci stavebních situací a dokumentaci odhalených historických konstrukcí. Předběžně lze říct, že byla učiněna řada významných poznatků. Středověký ambit stojí na svém místě a na jeho základech byla vztyčena barokní kvadratura. Původní podlaha je umístěna cca 1m pod současnou dlažbou. Celkově lze říct, že ambit prošel i významnou pohusitskou přestavbou. V rámci obvodových stěn je zde dochována řada architektonických prvků v sekundární poloze. Ze staršího chrámu se podařilo zachytit základy apsidy jeho severní lodi, na níž je postaven dnešní kostel, který byl zřejmě v průběhu baroka prodloužen. Nejzajímavějším „objevem“ jsou základy druhého středověkého klášterního kostela (?), který stál v těsném sousedství staršího (?) chrámu a objevuje se i ve starších písemných pramenech. V prostoru jeho presbytáře byla později zřejmě na jeho základech (?) vystavěna kaple sv. Anny. Tento původně gotický kostel měl zřejmě dvě stavební fáze. Jeho celkový rozsah sice potvrdí až geofyzikální průzkum v rajském dvoře, ale stovky hrobů v jeho interiéru jsou nezvratným dokladem jeho trvání po většinu středověku. Výzkum bude v rámci celého ambitu pokračovat i v průběhu jarních měsíců a po jeho ukončení se můžete těšit na shrnutí většiny nových objevů a nálezů, spolu se základní analýzou jeho stavebního vývoje.
Závěrem bych dodal, že starší „ustálená“ představa o dřevěných počátcích našich zvláště ženských klášterů, která se dotýká i Nové říše, bude muset být v budoucnu pod vlivem nových archeologických výzkumů značně revidována. Z tohoto pohledu je hezkým příkladem náš nedávný výzkum v Doubravníku, který vyvrátil původní představy o středověkém vzhledu a rozsahu tamního konventu. Nebo nálezy z kláštera premonstrátek Rosa Coeli v Dolních Kounicích.
Literatura:Foltýn, D. a kol. 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha, s. 456-461.Samek, B. 1990: Imělecké památky Morava a slezska 2 (J/N), Praha, s. 677-687.
červeně je vyznačen dosavadní výzkum a modře někdejší dva středověké kostely.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.