návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Novější články:

Výzkum na zámku v Židlochovicích

pondělí  23. 7. 2018 – Miroslav Dejmal – Jakub Šimík – Róbert Antal – skrýt článek

Do svého úplného závěru se blíží terénní část záchranného výzkumu na Židlochovickém zámku. V rámci rekonstrukce povrchů okolo zámku a budovaní nové kanalizace, jsme měli jedinečnou možnost zkoumat tuto dosud archeologicky v podstatě nedotčenou památku.

Jelikož interiér zámku není volně přístupny, nejsou v obecném povědomí příliš ani jeho dějiny, takže napřed trocha historie. Zdejší tvrz, či spíše menší hrad, se poprvé připomíná v roce 1349 v rukách bratrů Archleba ze Židlochovic, Bohuše ze Ždánic a Vítka. Poslední z nich v roce 1353 panství prodává Alšíkovi a Janovi z Fulštejna, kteří ho skoro obratem v roce 1353 zapisují markraběti Janu Jindřichovi. Po něm panství dědí jeho syn Jošt a ten ho pro finanční problémy v roce 1407 postupuje Vilémovi Zajícovi z Valdeka, který ovšem roku 1420 padl u Vyšehradu. Vdova po Vilémovi hrad prodává Jindřichovi z Valdštejna. Valdštejni zde sídlili, až do roku 1482, a jako odúmrť po nich dal v roce 1482 král Matyáš panství pánům z Boskovic (držba 1482-1508), které střídají Pernštejnové (1508-1562). Nejspíše za Pernštejnů vzniká monumentální opevnění v podobě sypaných rondelů – viz níže. Po pánech ze Zástřizl, kteří panství drží v letech 1562-1567, přicházejí Žerotínové, kteří zde pobyli, až do roku 1616, kdy se na tvrzi opět objevují Valdštejnové. V roce 1689, majetek dědí Filip Ludvík hrabě ze Sinzendorfu, za něho patrně po roce 1722 došlo k barokní přestavbě a vzniku bastionového opevnění. Po pánech ze Sinzendorfu kupují panství v roce 1746 Ditrichštejnové a od nich v roce 1819 Habsburkové. Jim je zámek v roce 1918 zabaven Československým státem, kdy později sloužil jako moravské sídlo presidenta republiky. Dnes zámek využívají Lesy ČR, které ho mají od státu ve správě.

Vzhledem k tomu, že rekonstrukce se dotkla pouze povrchu a kanalizace okolo zámku, nic bližšího jsme nezjistili k samotným zámeckým budovám a jejich vývoji. Přesto jsme zjistili mnoho důležitých informací a vývoji a podobě areálu tvrze a pozdějšího zámku. Samotná tvrz byla založena v nivě řeky Svratky a voda hrála v její podobě vždy velkou roli. Nejstarší situace z druhé poloviny 14. a 15. století jsme zachytili v jižní části nádvoří zámku, před hlavním křídlem. Sic jsme se těchto situací dotkli pouze okrajově, ale zde a pod hlavní zámeckou budovou se nacházelo jádro tvrze. To bylo na severovýchodní straně vymezeno nově objevenou hradbou, která je rovnoběžná s budovou zámku a je od ní vzdálená přibližně 15 m. Tvrz byla určitě obehnána příkopem a patrně v něm byl později zřízen dnes již zrušený a zasypaný sklep, který k hradbě přiléhal. Samotné jádro gotické tvrze tedy bylo menší než jeho pozdější renesanční rozsah.

Druhou významnou sledovatelnou etapou byla raně renesanční přestavba objektu za držby Pernštejnů. Informace o její podobě se nám částečně dochovala na historickém plánu z počátku 18. století. Kdy jsou zachyceny čtyři masivní zemní rondely, dva příkopy a některé dnes již neexistující budovy. Nám se podařil zachytit vnitřní příkop, který obklopoval samotné, teď již rozšířené jádro tvrze. Výšku příkopu, a zda býval někdy vodní, jsme pro jeho hloubku nezjistili, ale víme, že obě strany příkopu byly poctivě vyzděny z kamenů a horní části těchto zdí byly i oplentovány cihlami. Samotný zásyp příkopu pak vznikl, až při jeho rušení při barokní přestavbě. Mezi vnitřním příkopem a vnějším vodním příkopem se nacházel prostor, kde byly zbudovány čtyři mohutné sypané rondely. Tedy renesanční zemní bašty pro dělostřelectvo, předchůdci mladších barokních bastionů. Právě pro jejich oblibu u rodu Pernštejnů, kdy ti je staví například v Tovačově, Pardubicích a Chlumci nad Cidlinou, datujeme ty židlochovické právě do jejich držby panství (1508-1567). Z rondelů se nám podařilo zachytit na několika místech základy vrchní zídky, která stála na jeho koruně a kryla děla. Hlavně jsme ale zachytili samotné sypané těleso opevnění, které svým rozměrem a kubaturou přímo ohromuje a vhodně nás poučuje, jak velké objemy dokázali naši předkové transportovat bez bagrů a nákladních aut. Částečně byly zachyceny i některé hospodářské budovy.

Zcela podobu zámku a okolí změnila barokní přestavba z prvé poloviny 18. století. Tehdy došlo ke zrušení rondelů, vnitřního příkopu a části hospodářské zástavby. Bylo vybudováno nové opevnění v podobě bastionů, které mají sypané těleso a čelní zeď z cihelné plenty. Došlo i k přestavbě zámeckých budov. Zachytit se nám podařilo, jak částečně průběh dnes již zaniklých bastionů, tak pozůstatky po patrně hospodářské zástavbě.

K nejmladším zachyceným historickým aktivitám pak patřily zbytky historické kanalizace, které se podařilo zachytit v několika částech areálu. Výzkum přes svůj omezený rozsah pomohl zásadně rozšířit naše znalosti o vývoji od tvrze, přes opevněný zámek, až k dnešnímu reprezentativnímu sídlu. O ještě o jednom významném objevu u zámku a o nálezech zjištěných při budovaní nového parku u zámku poreferujme někdy příště.

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english