Metro v Thessaloniki
Je to několik dní, co jsme se ženou vrátili s desetidenní exkurze po Makedonii, kterou pořádal Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity pod báječným vedením manželů Klontzasových. Krom spousty byzantských kostelů, antických památek a nejrůznějších nálezů v muzeích, mne zaujala stavba soluňského metra. Rozsáhlé stavební zábory již dlouho komplikují dopravu na nejrušnější městské silnici „Via“ Egnatia. Podle reakcí řidičů, však bylo jasné, že si na to již všichni zvykli. Do Soluně jsem jel zcela bez znalostí místních poměrů. Mile mne tedy překvapili řečtí kolegové pracující v zastřešených hlubokých jámách mezi antickými základy. Přímo na výzkum jsme se sice nedostali, ale Věra Klontza nám zprostředkovala a následně přetlumočila kratší přednášku jedné archeoložky pracující v týmu tohoto obřího výzkumu. Její jméno bylo řecké tak si je nepamatuji, snad mi to kolegyně odpustí. S otevřenou pusou jsme si vyslechli základní informace o běžících vykopávkách, které započaly již v minulém desetiletí. S čísel a faktů jsem si zapamatoval jen 40 tisíc mincí, 7 základních městských horizontů, 60 zaměstnaných archeologů v době největší kampaně, 20 archeologů pracujících nyní, dvousměnný provoz od 6:00 do 22:00 a přesun hlavního tunelu do hloubky 24 m. Nad informacemi o zpracování výzkumu ve formě on-line výměny digitální dokumentace, mezi jednotlivými terénními „klajmy“ a archeology v kancelářích i laboratořích, jsem nevěřícně kroutil hlavou a tiše záviděl. Po celý zbytek exkurze mi to nějak nešlo z hlavy a po příjezdu jsem si zkusil vyhledat nějaké podrobnosti na webu. Nepodařilo se mi sice vygůglovat oficiální stránky výzkumu, na obrazovku mi však vyběhla řada nejrůznějších novinových zpráv. Z metodického hlediska a ve srovnání s našimi poměry mi to přišlo velmi zajímavé. Stavba druhého řeckého metra byla zahájena již v roce 2006 (!) státní společností Attiko Metro s. a. a po zkušenostech s athénským metrem byl plánován i předstihový výzkum. Rozpočet pro celou stavbu byl původně 3,5 miliardy EUR, kolik je teď ví Bůh. „Vykopávky“ byly plánovány pro plochu cca 20 tisíc metrů čtverečních, ta se však více než o třetinu zvýšila (výzkum v athénském metru byl více než dvojnásobný). Výzkum měl být původně dokončen do roku 2012 a náklady měly být cca 15 milionů EUR. Postupem času se však téměř zdesetinásobily na snad konečných cca 125 milionů. Výzkum dnes již téměř končí a prozkoumáno bylo více než 80 % plochy (informace z roku 2016). Celkově bylo nashromážděno na 100 tisíc nálezů, 6 zlatých čelenek, socha Afrodity. Byly také odkryty základy helénistického města, římské mozaiky, nespočetné stavební detaily atd. atd. atd… I v podání řecké kolegyně nebyla diskuse nad osudem památek vůbec jednoduchá, ale i přes napětí mezi archeology a investorem se nakonec většinu nejstarších situací podařilo ponechat na původních místech a část nálezů bude dokonce vystavena ve stanicích. Ke kompromisu došlo i proto, že Řecko „nevyrábí žádná auta a památky jsou jedním z pilířů jeho ekonomiky“. Podle toho mála co jsem na webu našel, jde patrně o největší a nejmoderněji vedený výzkum v Soluni. Poválečná situace zde patrně byla stejně tristní jako u nás a většina stojících činžáků v centru je výsledkem divoké resp. „anarchistické“ výstavby, což znamená, že zde výzkum probíhal velmi omezeně či vůbec. Stejně jako u nás je velkým otazníkem, co bude po té až výzkum skončí, pramen finančních prostředků od investora vyschne a tým se rozpadne. Tato krátká úvaha vyvolávající neklid i v řecké kolegyni je nám velmi dobře známá. Nicméně vzhledem k hospodářskému růstu ve středu Evropy máme lepší výhledy než v hluboké recesi zmítaném Řecku. Nicméně všechnu tu rozdělanou práci táhneme, stejně jako Řekové, stále za sebou. Zejména proto jsem požádal Věru, zda by soluňskou odbornici nepozvala, aby nám osvětlila metodiku a stav zpracování výzkumu po ukončení prací. Třeba nám nakonec ukáže nějakou schůdnou cestu, jak předat těžce nasbírané informace v terénu ve srozumitelné formě příštím pokolením. Prozatím jsem v tomto ohledu spíše skeptikem. Použitelnost dnešních nálezových zpráv v Česku je z mého pohledu v budoucnu jen velmi omezená… V případě, že kolegyně Brno opravdu navštíví, dočtete se o tom znovu na těchto stránkách…
Přikládám několik odkazů a svých „špionážních“ fotek přímo ze Soluně.
http://greece.greekreporter.com
https://archaeologynewsnetwork.blogspot.cz
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.