Kostel sv. Martina v Blansku

09. 10. 2017 – Miroslav Dejmal

Kostel sv. Martina v Blansku patří mezi důležité lokality, a to nejen svou časnou první písemnou zmínkou. V „dějinách bádaní“ zde zdaleka nejsme první. Krom uměnovědců, se zde vystřídaly i velké postavy naší středověké archeologie Josef Unger a Jiří Doležel. Nicméně posledních pár let okolo všech výkopů související s rekonstrukcí areálu kroužíme i my. Při tom musíme vyzdvihnout velice aktivní přístup místní farnosti, bez níž bychom v bádání dále nepokročili.

První zmínka o kostelu v Blansku je z roku 1136, kdy ho zde chtěl postavit biskup Jan Zdík, přičemž proti tomu se ohradil brněnský údělný kníže Vratislav. Zda ke stavbě došlo, nebo se tak stalo později, nevíme. Každopádně kostel, zde patrně ve 12. století stál a to minimálně od jeho druhé poloviny, či až od první třetiny 13. století. Kam je datován na základě nalezených architektonických detailů. Stavba poté prošla složitým stavebním vývojem.

Pro 12. a část 13. století počítáme, že kostel tvořil, snad s přilehlým dvorcem, oporu biskupských držav na Blanensku a byl středem osady, kterou dnes označujme jako Staré Blansko. To se patrně rozkládalo bezprostředně okolo něho. Někdy ve druhé půli 13. století, pak došlo k přesunu vrchnostenského sídla na nedaleký hrad Blansek a také osada se patrně částečně přesunula do míst dnešního středu Blanska. Kostel samotný pak byl několikrát přestaven, až byl jeho středověký vzhled značně setřen.

K nejstarším dějinám kostela a Starého Blanska tedy nejvíce říkala historie a stavební-historie. Archeologie sice doložila menší kolekci nálezů hlásící se do přelomu 12. a 13. století, ale příliš poznatky nerozšířila.

Nám se v minulých letech podařilo učinit zajímavé objevy, které doplňovaly informace o členění ostrožny, dochování archeologických situací a potvrdily se také nálezy keramiky spadající na přelom 12. a 13. století. Další posun přišel minulý týden, kdy byl realizován výkop pro vodovodní přípojku na severní straně kostela. V tomto úzkém a nevelkém výkopu byly zjištěny zajímavé situace.

Krom recentních aktivit, byly samozřejmě zachyceny středověké a raně novověké hroby, které zdejší kostel obklopovaly. Zajímavý byl nález jeden metr široké kamenné zdi orientované ve směru východ-západ. Snad ji můžeme, pro stratigrafickou situaci a nález vysoké gotické cihly v rabovacím výkopu, klást ještě do středověku. Snad do 14. či 15. století. Svou vzdáleností necelých šest metrů od lodě dnešního kostela, by se mohlo jednat o starou ohradní zeď hřbitova. Nicméně pohřby jsme nalezli i severně od ní. Buď tedy sloužila jinému účelu, nebo došlo k rozšíření hřbitova.

Překvapením byla, až dvacet centimetrů mocná kulturní vrstva nacházející se pod horizontem hrobů. Tato vrstva bohužel neposkytla žádné nálezy, ale dokládá sídlištní aktivity na místě ještě před vznikem či rozšířením hřbitova. Vrstva naléhala přímo na navětralé podloží, které se zprvu mírně a následně prudčeji sklánělo severním směrem.

Ovšem tím největším překvapením byl nález dvou sloupových jam, patrně pozůstatku blíže neznámé stavby. V rámci nich byla nalezena mazanice a kolekce raně středověkých keramických zlomků. Domnívali jsme se, že jde o nesporný archeologický doklad osídlení z 12. století. A to hned i pro sídliště okolo kostela, případně dvorec.

O to více nás zarazilo, po umytí artefaktů, jejich datování. I když kolekce není velká, vyskytují se v ní okraje, které známe v brněnské kotlině nejpozději v první polovině 11. století.

Pokud tedy naše datace platí, podařilo se nám posunout dějiny Blanska ještě o nějakých sto let hlouběji do minulosti. Na tento drobný výzkum by ovšem v dohledné době měl navázat další výkop, kde budeme sledovat pokračování námi odkrytých situací. O čemž budeme určitě informovat…


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.