Templštejn 2017

10. 09. 2017 – Miroslav Dejmal

Již druhým rokem se pohybujeme na známém moravském hradě Templštejně. Po minulý rok započatých dokumentačních pracích, jsme se tuto sezónu podívali více pod zem. Historii hradu netřeba příliš opakovat. Někdy na sklonku 13. století je založen Templáři, jako jedna z mála hradních staveb u nás založená rytířským řádem. Sloužil patrně jako náhrada za nedalekou komendu v Jamolicích. Po zrušení řádu v roce 1312 se skrz zeměpána dostává hrad do držení kutnohorského podnikatele Bertolda Pirknera. Přes další prodeje se v roce 1379 dostává do držení pánu z Lipé. Těm, krom kratších přestávek, náležel patrně až do svého zániku, snad někdy v druhé polovině 16. století. Současným majitelem je David Hamza, který byl iniciátorem výzkumu a více než zdatným pomocníkem. Výzkum by také nebyl realizovatelný bez členů hnutí Brontosaurus, kteří dodali tolik potřebnou hybnou sílu veškeré suti a zásypu.Samotný výzkum doprovází opravu a zajištění samotné zříceniny a je tudíž záchranný a omezený pouze na nezbytnou míru. Celý výzkum pak zastřešuje Petr Vitula z brněnského NPÚ. V tomto roce jsme se soustředili na několik palčivých míst.

Dvě sondy byly položeny v místě brány, kde vzniká nové schodiště do hradu. Podařilo se odkryt čelo samotné brány, částečně, až na úroveň skalnatého podloží. Víme tedy, že brána měla šíři 1,8 respektive 2,2 m. Vedl jí odvodňovací kanálek a patrně nekončila mostem, ale rampou, která se přimykala k svahu příkopu. V prostoru mezi předním palácem a tzv. kuchyní, před průjezdným pilířem se podařilo zachytit mohutné sutě včetně spadlých úseků zdiva a již intakněji zachované archeologické situace, s nichž například pochází zlomek komorového kachle s výjevem lva s mládětem, což je narážka na biblické zmrtvýchvstání. Kdy lev probouzí svým dechem třetí den lvicí mrtvě porozená mláďata.

Další práce se soustředili na samotné jádro hradu. Zcela vyčištěn byl dosud jediný známý vstup do hradu. Ten byl zadlážděn kvalitní dlažbou a podařilo se odkrýt mechanismus závory. Dále byl začištěn úsek vnitřní úsek severní hradby jádra, kde byla nalezena druhá konzola a zomítaný výklenek. Zdá se tedy, že konzoly mohly sloužit původně pro schodiště, a námi objevený výklenek pak jako odkládací nika pro světelný zdroj. O patro výše než popisované konstrukce, byl při severozápadním rohu začištěn dnes v jádru jediný dochovaný otvor v hradbě, dříve považovaný za okno. Dnes již víme, že se jedná o dveře či spíše průchod hradbou na prevét či podobný výklenek. V samotném jádře se ještě podařilo najít záklenek průchodu v příčce mezi severní a východní budovou. A dále trámové kapsy v hlavní hradbě po východní budově.

Výzkum bude snad pokračovat i příští rok a věříme, že po svém vyhodnocení zase o kousek posune naše poznatky o hradě dál. I když víme, že s každou odkrytou části spíše otázek přibývá než, že by byly vyřešeny…

A na závěr byly ve spolupráci s Tomášem Kynclem odebrány i vzorky na dendrochronologii z dřev zachovaných v konstrukcích hradu, takže netrpělivě očekáváme i nějaká absolutní data. Až budeme vědět určitě se podelíme.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.