Záchranný archeologický výzkum na Vojtově ulici v Brně II.

21. 07. 2017 – Václav Kolařík a kolektiv

První fáze výzkumu se zaměřuje na nejmladší aktivity spojené se starobrněnským hřbitovem, který v námi zkoumaném prostoru fungoval pouhých 17 let. Takto krátká doba užívání hřbitova zabránila změnám v organizaci prostoru - v terénu jsou proto zachovány vzájemně se neporušující hrobové jámy v pravidelných rozestupech od sebe. Zemřelí jsou standardně pohřbeni v natažené poloze na zádech, většinou ve dřevěných rakvích. Nejčastější výbavou zemřelých jsou růžence, křížky, drobné medailonky, ojediněle i svaté obrázky. Z oděvu zemřelých se často nacházejí drobné knoflíčky, spíše ojediněle i zbytky textilií. S ohledem na poměrně krátkou dobu užívání hřbitova výzkum překvapivě dokládá vícečetné využití hrobových jam – téměř ve všech hrobových jamách, s výjimkou dětských hrobů, zachycujeme dva, někdy i více pohřbených. Mladší pohřby mnohdy narušují dříve pohřbené jedince, a tak se v zásypech hrobových jam často setkáváme s množstvím roztroušených kostí. Překvapivě často zachycujeme i jedince ležící na břiše, kteří byli do jámy jen vhozeni, resp. pravděpodobně vyklopeni z pohřebních nosítek. Poměrně časté jsou doklady pitvání, které zachycujeme v podobě odříznuté kalvy lebky. Předpokládaná exhumace zemřelých nebyla v archeologických situacích zatím výrazněji zachycena (prozatím jen v několika málo případech). Kosterní ostatky jsou ihned laboratorně ošetřeny a následně předávány k antropologickému určení.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.