Motte

27. 06. 2017 – David Merta

Absolvovali jsme krátký výpad na letošní konferenci Svorník, která se konala v Kroměříži a byla zaměřena na hrady v širším kontextu. Kolega Dejmal referoval o výzkumech spojených s nejrůznější dokumentací hradu Holoubku a jeho zázemí (dnes u Dalešické přehrady). Náš příspěvek (s Václavem Kolaříkem) byl věnován dlouhodobému výzkumu Horní tvrze v Kestřanech (naše společnost zde působí od roku 2007). Ale důvodem textu není tato informace. V příspěvku jsem totiž používal termínu mote. Podobně používal v následujícím příspěvku o tvrzi ve Svinné (Rokycansko) tento termín Tomáš Karel. Na tomto místě si odskočím, protože považuji za dobré upozornit, že stavební dějiny obou tvrzí jsou si v základních rysech velmi podobné, chtělo by se napsat shodné…A abych se vrátil k mote: po odeznění druhého příspěvku se v diskusi přihlásila Mirka Cejpová, která upozornila, že tento termín jmenovaným objektům nepřináleží, protože…Pak mně ještě Petr Cejp šeptem sdělil, že o tom bylo onehdy v Katovicích velké dohadování. Ostatně už dříve mne na něco podobného upozorňoval Tomáš Durdík, s tím, že…Takže jsme se pak bavili v užším kroužku o tom, co to tedy ta mote nebo počeštěně mota je. A jestli vůbec nějakou tu správnou na Moravě či v Čechách máme. A jak tedy budeme říkat sídlu, které bylo sice alespoň částečně nasypáno ale nesplňuje definici? Půlmota, čtvrtmota nebo sypanka (podle vzoru Sekanka), případně krtinec (protože to tak vypadá, a ostatně francouzský název se váže k vzhledu) nebo nějak jinak? Dobový název se asi nedovíme. Já bych zůstal u moty, protože si myslím, že všichni chápou, o co jde. On to ostatně už kdysi navrhoval např. Josef Unger (Unger 1988, 207).

Literatura/ke čtení: Unger, J. 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu „motte“ na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, 207-221; Klápště J. 2005: Proměny českých zemí ve středověku.

Nejnovější články

Starší články najdete v archivu.