Vinné sklepy v Heiligenbrunn

10. 05. 2017 – David Merta

V rámci letošní rakouské části projektu Mobility jsme navštívili nejrůznější lokality, které byly ve většině případů nějak spojeny s hliněnou architekturou. Jednou z nich byly i vinné sklepy (Kellerviertel) v obci Heiligenbrunn v Burgenlandu, při maďarské hranici. Zdejší sklepy jsou jednak zajímavé už tím, že to vlastně žádné sklepy nejsou, protože primárně nejsou zahloubené. A potom hlavně svou konstrukcí, když jejich stěny jsou roubené, omazané hliněnou omítkou a zvalbená střecha je pokryta rákosovým (původně snad slaměným) doškem. Stavby jsou to většinou trojdílné, což je díky použité konstrukci patrno na první pohled. Na první pohled v nás také srdce zaplesalo, neb tak nějak jsme si představovali, že by měl/mohl vypadat vrcholně středověký dům. Až na pohled další jsme si uvědomili, že to nejsou stavby obytné…A že se jednalo o stavby mladší dosvědčovaly pak „jakési“ sedlové portálky a jejich stáří pak mnohde bylo doloženo definitivně letopočtem vyvedeným v omítce – většinou se jednalo o konec 18. století (některé preshausy však mají být ze 17. století). Lze však předpokládat, že se jedná o stavební typ s dlouhodobou tradicí, kdy nebylo potřeba až na drobnosti nic zásadního měnit. K zajímavým prvkům pak patří dveře které jsou dvojité, přičemž jejich venkovní, „lehká“ část je spletena ze slaměných provazů. Veškeré prvky jsou spojovány na dřevěné kolíky, výjimku tvořily pouze panty, kování a zámky u dveří. Vlastní srubnice jsou spíše fošny široké cca 25 cm, dosahující v některých případech výšky až 80 cm – stěnu tak tvořily většinou pouze 4 díly. Fošny byly zřejmě štípané, opracované sekerou, stromy byly ne zcela rovné, takže zapravení škvír bylo jednou z příčin omítnutí. Stavby byly orientovány štítově, vždy do mírného svahu, který vyrovnávala kamenná podezdívka, vstup do každého dílu byl samostatný z náspí/zápraží, které bylo hliněné (hliněné byly i všechny ostatní podlahy). Náspí pak vždy kryl přesah střechy. Sledovatelná byla také vývojová tendence, kdy se začínalo jednodílnou stavbou, která sloužila k uskladnění sudů (v tomto případě využíval majitel společné lisovny). Následovala stavba dvoudílná, když druhý, větší díl obsahoval lisovnu. Trojdílná stavba pak měla třetí místnost zaujímající průčelí, která byla částečně obytná a jako jediná byla vybavena dvojicí oken směřujících do průčelí. Některé sklepy byly stavěny již jako trojdílné, u jiných bylo patrné, jak byly jednotlivé díly postupně připojovány. Výjimečně byly některé i čtyřdílné (všimnul jsem si 2 z celkových zhruba 140ti, z nichž je 108 památkově chráněných). Pokud byla stavba ve výraznějším svahu, nacházel se pod prvním dílem kamenný, klenutý sklep. Zajímavé bylo i uskladnění sudů s vínem, ty byly umístěny na dlouhých trámcích podložených kameny tak, aby se nedotýkaly hliněné podlahy – což je docela lákavá interpretační možnost pro některé úpravy hliněných podlah vrcholněstředověkých suterénů brněnských měšťanských domů. Spousta zajímavých stavebních detailů, které mohou být nečekaně v nejrůznějších ohledech jakožto analogie velmi užitečné.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.