Hrad v Moravském Krumlově v roce 2017 (několik poznámek)
Vzhledem k tomu, že jsme realizovali několik zjišťovacích sond na zámku v Moravském Krumlově, měli jsme možnost prohlédnout si i vlastní stavbu – tedy přístupné prostory. V kombinaci s běžně dostupnou literaturou (Prokop 1904, 796-768; Samek 1999, 583-585; Plaček 2001, 405-408; Kuča 2000, 148-150) jsme si tak mohli doplnit/upravit (ve velmi hrubých rysech) názory/představy o stavebním vývoji. Zmíněné publikace (samozřejmě ne August Prokop) vychází především ze stavebněhistorického průzkumu, který v roce 1994 zpracoval a o deset let později doplnil J. Eliáš (2004). Průzkum doprovázely i kopané sondy, které však nebyly archeologicky dokumentované (tedy pokud víme). Ani archeologický výzkum doprovázející liniové výkopy na předhradí na počátku 90. let minulého století nebyl dozpracován, respektive interpretován natolik, aby bylo možné zachycené konstrukce nějak uchopit a začlenit do stavebního organismu hradu. Takže tento jeden z nejvýznamnějších moravských hradů, jehož počátky spadají do posledních desetiletí 13. století stále čeká na detailnější průzkum či výzkum. Souvisí to částečně i s jeho neradostnými osudem po roce 1989, které se v současnosti snad konečně začal ubírat rozumným směrem.
Počátky hradu se kladou do závěru 13. století – v roce 1289 na něm datoval listinu Gerhard z Obřan. S ohledem na dispozici se usuzuje na dobu výstavby snad ještě někdy v době vlády Přemysla Otakara II., jenž také bývá považován za zakladatele jak hradu, tak i městečka. Někdy se též spekuluje o tom, že zakladatelem obého mohli být páni z Obřan, což bývá odmítáno s tím, že tak velkého činu by byli bývali nebyli schopni (pěkná formulace!). V souvislosti s Přemyslem se poukazuje na to, že hradní dispozice, která by měla být zjednodušením typu italských kastelů, připomíná právě městské hrady závěru jeho vlády. V organismu hradu lze dnes identifikovat dvě hranolové věže (jednu na první pohled, druhou v rámci interiéru přízemí), třetí se jaksi předpokládá v místě dnešní branské exhodinové věže a čtvrtá, v severozápadním exponovaném nároží se identifikovat zatím nepodařila. Dispozice tak je nápadně podobná např. podobně starému městskému hradu v Jemnici, byť ten má věže válcové. Kdo tedy byl stavebníkem nevíme. Jisté je, že hrad po vymření pánů z Obřan přešel do majetku rodu z Lipé. V roce 1365 prodal krumlovské zboží Jindřich II. z Lipé Janovi z Kravař, v držení Kravařů pak vydržel do roku 1434, kdy rod vymřel. Hrad i s městem se poté vrátil do rukou pánů z Lipé. Lze předpokládat, že po celou tuto dobu probíhaly nejrůznější stavební práce, k jejichž případnému rozklíčování snad může dopomoci průzkum (stavebněhistorický) či výzkum (archeologický) doprovázející předpokládanou rekonstrukci – nejlépe obojí, ruku v ruce.
Renesanční podobu stavby zapříčinil, respektive přestavbu hradu na zámek realizoval Pertold z Lipé (1541-1575), jinak nejvyšší zemský maršálek, který byl roku 1547 jedním ze soudců nad vzbouřenými českými stavy…Ve stavebním díle pokračoval (k osobnosti renesančního stavitele pak viz Žlůva 1988), tentokrát v prostoru východního předhradí, Pertoldův syn Jan (1576-1598). Vzhledem k tomu, že po Bílé hoře majitelé Krumlova stáli na špatné straně, stal se po konfiskaci panství (ke konfiskacím na Moravě souhrnně viz Knoz 2006) v roce 1625 novým majitelem Gundakar z Liechtenštejna (+1648). Liechtenštejnové pak zámek drželi až do roku 1908, kdy po přeslici panství/velkostatek zdědil Ferdinand hrabě Kinský. V roce 1945 došlo k znárodnění…
Hrad v Moravském Krumlově můžeme považovat za jeden z nejvýznamnějších a snad i nejstarších na Moravě. O jeho stavebních dějinách toho víme zatraceně málo. Snad nastane příznivá konstelace a budeme je moci významně doplnit. Obdobně je na tom i zámecká etapa, ale ta je lépe viditelná a tedy i uchopitelná. Můžeme tedy doufat, že v příštím desetiletí budou naše znalosti výrazně obohaceny, a to tedy hlavně pro hradní, středověké období. Nabízí se tak možnost získání zásadních a jedinečných informací nejrůznějšího spektra, které by doplnily naše představy např. o dnes ne zcela v kurzu se pohybujícím středoevropském kastelu a především o městském hradě a životě na něm. A třeba se podaří něco vybádat i o jeho zakladateli. A vůbec. I dnes si však lze povšimnout různých detailů a drobností, které potěší.
Literatura: Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtliche Beziehung. III. Band; Žlůva, I. 1988: Otázka renesančního stavitele moravskokrumlovského zámku. VVM XL, 203-209; Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. J/N; Kuča, K. 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl Ml-Pan; Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Eliáš, J. 2004: Zámek Moravský Krumlov. Stavebně historický průzkum – aktualizace 2004; Knoz, T. 2006: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.