5 městských reservací Jihomoravského kraje

Brněnský Pamáťas vydal doposud nepublikovaný rukopis Václava Mencla „5 městských reservací Jihomoravského kraje. Znojmo, Jihlava, Telč, Mikulov, Kroměříž“. A to jakožto komentované vydání. Dílo pěkně uvádí Zdeněk Vácha, ten je spolu s Alešem Flídrem a Zdeňkou Míchalovou připravil k vydání a opatřil poznámkami. A také doplnili dobovými (předpokládá se, že text vznikl ve druhé polovině 60. let) fotografiemi a plánky či pracovními náčrty VM či jeho spolupracovníků. Abych pravdu řekl, i když se mně publikace velmi líbí (na první, druhý i třetí pohled), Václava Mencla mám rád a jeho dílo obdivuji, nevím, co bych k vlastnímu obsahu napsal. První, co nás při debatě s kolegy napadlo, byla otázkou, zda VM vůbec zamýšlel rukopis publikovat, protože na to měl dostatek času, a přesto to neudělal…Přišlo mám totiž, že s textem nemohl být úplně spokojený (v kontextu jeho jiných textů na danou tématiku v té nebo pozdější době vydaných), že mu ještě chybí nějaká poslední korekce nebo co. Ukazuje se na něm, samozřejmě z dnešního pohledu a tedy s odstupem padesáti let, a tudíž ne objektivně, že bez dostatečných poznatků (co je to dostatečný je jiná otázka), a to jak kvantitativních tak i kvalitativních, postavených na základním výzkumu, je takový, no a jsme u toho, prostě nevím, jak bych to vyjádřil... Kdyby text vyšel před těmi padesáti lety bezpochyby by náležel k zlatému fondu naší stavební historie i historického urbanismu. Dnes, ač se editoři snažili v dobré vůli adekvátně doplnit na základě existující odborné literatury text množstvím odkazů, které uvádějí některé zde uvedená tvrzení a předpoklady na „dnešní míru“, je dílo diplomaticky řečeno přinejmenším takové antikvované. I přes to je však podnětné, inspirující. Ukazuje se zde paradoxně, protože v textu se s ní neoperuje, nezastupitelná role archeologických výzkumů pro počátky měst a jejich zástavby. A to především když se jejich výdobytky podaří publikovat a jsou tak obecně v nějaké přístupné formě dostupné (stejně tak se ukazuje, že nepublikované výzkumy a to včetně SHP jsou takřka k ničemu…). Podobně je tomu i s rolí archeologie v nejstarších dějinách té které stavby, ať se jedná o kostel, klášter či měšťanský dům – z vlastní zkušenosti v kontextu pětice měst v knize zmíněné mohu hovořit především o Jihlavě a Telči, kde mám (na základě výzkumů a průzkumů jichž jsem se nějakým způsobem zúčastnil a podobně se jejich výsledky snažil publikovat) na věc odlišný názor... Dobře patrné je to u nejstarších dějin Znojma, kde věc na dnešní míru v poznámce uvádí Zdeněk Čižmář, který byl u cca 60 archeologických výzkumů. Bohužel ona poznámka je prozatím jediným shrnujícím výstupem takto získaných cenných informací…Prostě bez archeologie buď nejstarší dějiny chybí nebo nejdou „rozumně“ ověřit. Tím však nechci tvrdit, že je archeologie samospasitelná. Takže bych text na pozadí toho, co dnes známe, viděl jakožto dílo, které zpětně tvoří kostku (nikoliv kostičku) v dějinách bádání počátků urbanismu oněch pěti měst jmenovitě a středoevropských měst obecně. Mimo to nás může nebo lépe řečeno měl by popíchnout především k tomu, abychom publikovali co nejvíce, respektive pokud možno všechny výsledky archeologických výzkumů i stavebněhistorických průzkumů. Aby případní následovníci VM mohli své úvahy opřít o co nejširší pramennou základnu. A aby nemuseli spoléhat a využívat jen své znalosti a zkušenosti. Publikaci ovšem vidím především jako poctu, kterou si VM nepochybně i dnes a napořád zasluhuje. Nakonec znovu prohlašuji, že se mi kniha líbí a všem ji vřele doporučuji. Bylo jí vydáno 300 kusů, takže neváhejte. Škoda, že taková perzóna jakou byl VM dnes není k mání (ve vší úctě k badatelům danou problematikou se zabývajícím).