Zvonky z Veselé
Mezi vzácně nalézané tvary patří bezesporu keramické zvonky, kterých
bylo výzkumem na Veselé ulici prozatím zachyceno asi 8 kusů. Jsou
vyrobeny z kvalitní jemné hlíny bělavých odstínů, mnohdy bez
makroskopicky pozorovatelného ostřiva. Vyrobeny byly vytáčením, jak
dokládají i stopy po odřezání strunou na dochovaných úchytkách.
Spíše výjimečně se na povrchu setkáváme s červenou malbou. Pokud se
dochoval otvor pro upevnění srdce zvonku, je vždy umístěn ve svrchní
části pláště, ani v jednom případě v ose úchytky. Srdce zvonků se
prozatím nepodařilo archeologicky zachytit. Užívány mohly být drobné
kamínky, ale spíše lze předpokládat srdce keramická.
A
k čemu mohl takový zvoneček ve středověku sloužit? Jejich účel
a funkce je zdánlivě jednoznačná – signální zařízení.
V městském prostředí si asi každý lehce představí mnohostranné využití
zvonečků v měšťanském domě, přičemž jednoznačně nemůžeme vyloučit ani
jejich využití jako dětské hračky. Uvažovat bychom snad mohli i o
doplňkovém hudebním nástroji.
Krásný příklad užití zvonků jako
signálního zařízení se nám dochoval v řeči kněze a administrátora
biskupství pražského Hilaria Litoměřického z roku 1467, který velmi živě
(ač nebyl účasten) popisuje třetí husitské obléhání města Plzně od 15.
července 1433 do 9. května 1434. Hilarius vypravuje, že husité,
obléhajíce Plzeň, „mezi hradbami vystavěli devět bašt…Tahle
opevnění tak byla spolu spojena, že zvonečky zavěšené na plaňky, jak
plotem pohnuto, zazvonily, a východ každého se prozradil“
(Soukup 1925, 321).
Zajímavě se jeví i myšlenka používání
zvonků při lovu odchytem zaječí zvěře do sítí, kterou do naší literatury
uvedl Jaroslav Král a doložil i vyobrazením z drážďanského
rukopisu Lovecké knihy od Gastona Pféba vzniklého kolem roku 1400
(černobílý obrázek).
U dvou posledně zmíněných příkladů však
nemůžeme jednoznačně říci, že se nemohlo jednat o zvonky kovové či
plechové. Na barevném vyobrazení jednoho z pařížských rukopisů
Lovecké knihy Gastona Pféba (známo asi 44 rukopisů) bychom se spíše
přiklonili ke kovovým variantám zvonků, zvláště kvůli jejich kovově
modré barvě. Na vyobrazení v drážďanském rukopisu (černobílý obrázek)
můžeme na zvoncích vidět v horní části příčné pruhování, což přivedlo J.
Krále k mínění, že jsou zhotoveny z hlíny (a červeně malovány). Křehkost
zvonků měla být vyvážena jejich lácí výroby, malá hmotnost předností pro
přepravu a možnost snadného rozkývání v mělkých travinách. Cenu
plechových zvonků oproti keramickým si nedovoluji posuzovat, avšak
hmotnost jistě nebyla nijak veliká a zvuk kovového zvonku byl jistě
mnohem výraznější. Nápovědou by nám mohla být barva zvonků. Žel
černobílé vyobrazení nedovoluje bližšího soudu a v digitální sbírce
rukopisů v Saské zemské knihovně prozatím tento kousek
chybí.
V brněnských nálezech nejsou keramické zvonky neznámým
předmětem (např. Velký Špalíček, Rašinova ul. aj.), i když jejich
počet lze odhadovat spíše v jednotkách než desítkách kusů. Jejich
univerzální použití potvrzují i nálezy z různých sociálních
prostředí (město, hrad, vesnice), kde se většina známých nálezů nepřímo
hlásí do 15. století. V brněnském prostředí se s nimi však setkáváme již
ve století předešlém a funkčně bych se přikláněla spíše k domácímu
zvonečku či hračce.
Literatura:
Durdík, T. –
Matoušek, V. – Procházka, Z. 1982: K typologii a chronologii
českých středověkých keramických zvonků, AR XXXIV, 308-312.
Král, J.
1975: Keramické zvonky ze středověkých nálezů, AR XXVII,
387-389.
Soukup, J. 1925: Husitská ostražitost při obléhání Plzně
1433: zvonečky na plotě prozradily chodce, Český lid, roč. XXV,
321-328.
Gaston Phébus, Le Livre de la Chasse que fit le comte, kolem
1400, uloženo v Bibliothèque nationale de France.
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.