Osové č. 8

30. 08. 2016 – David Merta

Do Osové nás v podstatě zavála náhoda. Před časem se ozval Pavel B., že byl v Osové u Velkého Meziříčí s Tomášem Kynclem, který tam byl dendrochronologovat, a že je tam naprosto jedinečný statek, jehož nejstarší obytná část vypadá velmi archaicky, intaktně a neuvěřitelně, a to včetně mobiliáře. A že bychom se tam měli podívat, když nás teď zajímá vesnická architektura. Od Tomáše jsem se dozvěděl, že dendrochronologii dělá pro Ivana Mináře, který stavbu dokumentuje. Od Ivana Mináře (ten má mimochodem v posledních dvou číslech sborníku vysočinského NPÚ pěkné články o vesnické architektuře asi je tomu tak i proto, že si umí udělat plánky, což je dnes věc takřka nevídaná) jsem se dozvěděl víc a dostal číslo na pana starostu. S tím jsem se pak domluvil na možnosti návštěvy. A taky se dozvěděl, že se jedná o odúmrť, statek že je ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a že se pomalu chystá dražba. Takže po nějakém čase jsme se vydali do Osového. Poprvé jsme si prošli a profotili přístupnou část – mladší zděná obytná část je běžně nepřístupná. Podruhé, po té, co jsme naznali, že vzhledem k tomu, jak celá věc nejspíš dopadne (asi jako stavební parcela, po zbourání „barabizny“, ale snad nepatřičně předbíhám), necháme stavbu naskenovat, aby se případně uchovala alespoň virtuálně. Jak dopadla dendra neprozradím, nebyl jsem objednatelem, a jak jsem pochopil, kolega Minář chystá nějaký publikační výstup, takže s trochou trpělivosti se vše dovíte také. Už i tak mám pocit, že jsme mu vlezli do zelí, ale prostě nechat to být nešlo…

Nejnovější články

Starší články najdete v archivu.